Příhody dráčka Soptíka

Jako malýmu se mi to asi celkem líbilo; bohužel patří k těm, ze kterých jsem vyrostl natolik, že dnes tu oblibu absolutně nechápu. Přijde mi to i na dětský seriál strašně primitivní a přízemní. Snad jediný pořad, kde jsem slyšel dabovat J. Sováka; L. Kopřiva, ač dobrý komik, čte text jako recept na polévku - chápu, že angličtí lordové bývají podávání jako suchaři, ale tohle je až moc.

No dyt to prece pro nas,kdyz jsme byly mali pekny serialek o drackovy,co chtel byt pozarnikem. Ovsem dneska jsem taky nekde kopil DVD pro sve deti........no reknu to slusne.........pslali me s tim nekam. Tak jsem si to teda zapl sam a dival se a vzpominal....

Připojuji se k předchozímu komentáři. Dráček Soptík je taková milá vzpomínka na dětská léta a známé pořady Magion a Vegu. Já na ty kreslené pohádky nikdy až tak moc nebyla, ale tohle jsem měla ráda. Soptík byl "správňák". Bavilo mě, jak si vždy nasadil hasičskou čepici a svému tatínkovi i přes jeho prostesty vpálil: "Budu požárníkem." Tuším, že ho daboval Miroslav Vladyka, tatínka Draka Jiří Sovák. Jednotlivé epizodky byly roztomilé, veselé, ač moderní animované pohádky, přece jen s kouzlem a určené pro děti. Oproti násilnickým Pokémonům, Digimonům a dalším hrůzám tohle byl naprostý skvost. A i když pozdější Disneyovky uváděné po převratu také získaly velké sympatie, já těm Skrblíkům, Chipům, Daleům a dalším "obludkám" nikdy nepřišla na chuť. Oč je milejší a nevtíravější roztomilý Soptík!

Díky synkovi a z nostalgie mého dětství musím dát plnej, protože na tomhle jsem si jako malej vážně ujížděl.