Muž na radnici

Tento seriál již vidět nemusím ale velice rád vzpomínám na krásnou roli,kterou hrála Jiřina Bohdalová. Vztahu Bohunky a Víta Marka asi jsme nikdo nepřál,neboť Vítek byl darebák.Hezký bylo,když Jiří Štěpnička vyprávěl,jak mu role zasáhla do života a nekoupil v obchodě tvrdý sparty,protože nechtěl a podváděl Bohunku.

Jeden z průměrných seriálů dřívější doby. Někoho může iritovat,že pojednává o předsedovi MNV,ale i takový člověk měl své normální starosti a radosti - doma,v rodině i v práci. Malé děti - malé starosti, velké děti - velké starosti...to na vlastní kůži poznává právě padesátník Bavor,když tragicky ovdoví. Do sporů a nedorozumnění s potomky se mísí ještě zodpovědnost za vývoj a výstavbu města i další příhody,které s sebou život přináší... Z hereckých výkonů bych ocenila hlavně J. Bohdalovou, J. Štěpničku a J. Bláhu - hlavně ti poslední dva se svých negativních rolí zhostili opravdu na výbornou! (njn, oni ti slušňáci se určitě hrají hůř)

Normalizační tvorba - poplatná své době, ideologicky zaměřená, s určitou mírou propagandy. Ano, zpravidla taková díla nemám ráda a když to jde, vyhnu se jim obloukem. Jenže ono není jen černé a bílé, některá díla, byť silně prosocialisticky zaměřená, lze s určitou dávkou nadhledu, strávit i dnes. V tomto směru nedám dopustit na Dietlovy seriály. Některé jsou lepší (Nemocnice na kraji města, Žena za pultem...), jiné slabší, jako právě Muž na radnici. Nabízí se srovnání s Nejmladším z rodu Hamrů. Některé aspekty jsou shodné - stranická funkce hlavního hrdiny, jeho určitá nepostradatelnost, výrazný podíl "schůzovních" scén. U "Hamrů" je však velmi silný rodinný příběh, na "Radnici" jej vnímám jako o něco slabší, ona politická stránka zde přece jen převládá daleko víc. Nechci však svůj komentář směřovat jen politicky a tak si řekněme klady, které seriál určitě má. V prvé řadě herecký výkon Zdeňka Buchvaldka, charismatického herce, jehož postava je možná trošku ve stylu Mirka Dušína, ale rozhodně herecký výkon nepůsobí nijak vtíravě a křečovitě. Velmi překvapující výkon podává Jiřina Bohdalová, její Jitka je jedním z nejlepších aspektů celého seriálu - ženská životná, živelná, i přes až příliš veselou povahu, žena s velkým srdcem, plná energie. Byť Jiřinu Bohdalovou ve většině rolí moc nemusím, zde podává jeden ze svých nejlepších hereckých výkonů vůbec. Oproti tomu je k uzoufání postava učitelky Kateřiny, patetické, nevýrazné, ztělesněné stejně nevýraznou a unylou Evou Jakoubkovou odříkávající své repliky v jedné tónině uspávacím hlasem. Co se týče postav Bavorových dětí - Jan Hartl a Milena Steinmasslová - tyto výkony jsou takové průměrné. Jan Hartl do role "frackoidního" studenta vklínil celkem dobře, ale Milena Steinmasslová je svým výkonem srovnatelná s Evou Jakoubkovou - unylá, jednotvárná, bez jakýchkoliv projevů emocí. Role svobodné matky svedené "playboyem" Kunštátu jí příliš nesedla. Oproti tomu tento "playboy" v podání Jiřího Štěpničky je zajímavým prvkem seriálu, role působí věrohodně a rozhodně si tento nezodpovědný a frajerský mládenec získal mezi postavami mou větší přízeň nežli nový nápadník Bohunky Jan Mikuláš, jehož vzorňáctví a ušlápnutost Františku Němcovi herecky nesedly a celý projev vyzněl naprosto příšerně a neohrabaně. Byla zde mezi komentáři zmíněna role Josefa Bláhy, označená jako jedna z jeho nejhorších. Mně se naopak jeho postava velmi líbila. Josef Bláha uměl hrát naplno a i když hrál roli slabší, dokázal do ní dát naprosté maximum. Jeho tajemník Hlavica se vlastně tříští a odporuje socialistické morálce. Nebylo přece právě chvályhodné, aby funkcionář MNV koketoval s mladým zajíčkem a to ještě v pracovní době. Tohle na seriálu oceňuji - dokáže i přes určitou propagandu odhalovat různé nešvary a morální poklesky, které se dějí často i dnes - ať už je to záletnictví v práci či obrovská byrokracie. Ze všeho nejméně mi vadí samotné oslovení "soudruhu", tak se prostě tehdy mluvilo a to slovo samotné nevyjadřuje nic špatného a zlého, žel bylo a je spojeno spíš s tím negativním, co minulý režim přinesl, ale politiku zde opravdu více rozebírat nechci. Svůj komentář bych zakončila momentem, který na mě zapůsobil asi nejvíc. Jde o téměř bezvýznamnou scénu - předseda Bavor zjistí, že jeho syn ve škole propadá, syn s lehkým srdcem říká otci, že zopakuje ročník. Otec však s tím nesouhlasí a tvrdě odpoví, že je třeba, aby šel pracovat a uvědomil si, že když flákal studia, musí si na svůj chléb umět vydělat sám a nespoléhat se na to, že jej bude celý život někdo podporovat. Jak nadčasové a moudré tvrzení, znám spoustu lidí, kteří by jej potřebovali slyšet každý den, aby se naučili, že jim nic zadarmo a hlavně bez práce do klína nespadne. Seriál Muž na radnici řadím k lehkému nadprůměru mezi českými seriály a mohu jej doporučit i třeba možná ze studijních důvodů doby minulé.

Někdo si jistě o tomto socialistickém seriálu myslí, že je to sračka. Jo, možná je, ale možná taky ne. Když si odmyslíme všechny ty soudružská oslovení, tak on ten seriál zas tak špatný není. Nepřináší nic jiného, než dnešní seriály ze života. Muž na radnici je poplatný době, ale který seriál není, že? Dokonce i kritizoval některé šlendriány doby. Asi se tehdejším soudruhům nelíbilo, jaký je problém opravit jeden blbej okap na domu. Jak byl velký problém zajistit bydlení pro matku s dítětem vyhozenými na ulici. Dcera hlavního hrdiny má nemanželské dítě, syn hlavního hrdiny spoléhá na tatínkovo postavení a ve chvíli, kdy se má chovat zodpovědně, utíká z domova. Seriál přináší i další problémy související s komunální politikou. I zde nalezneme, jak si soudruzi navzájem šli po krku. Josef Bláha zde vytvořil snad jednu z nejhorších rolí své kariéry. Zdeněk Buchvaldek byl stále takový patetický. Dnes je seriál je zajímavým dobovým dokumentem.