O zvířatech a lidech

Nemám nic proti zvířatům, ale tyhle koprodukční porevoluční filmy a seriály mě nikdy nebraly. To radši něco "dobrodružnějšího", jenže u nás...?

Když se Ivana Chýlková uchází o místo veterinářky na klinice, přijde do čekárny, v náručí plyšového medvěda a čeká. Vyleze doktor s dotazem: "A vy jste tu s čím?" Chýlková: "Přestal mi bručet medvěd, tak jsem ho přinesla." Tak tohle je jediný moment, který se mi bezmála po patnácti letech z tohohle díla vybaví. Což - jak jistě uznáte - je na třináctidílný seriál trochu málo. Svým způsobem je mi líto dobrých herců, kteří věnovali tolik času seriálu, na který se tak brzo zapomene. Nemluvě o tom, že jako vždy u německé koprodukce jsem trpěl nad vizáží a výkony německých herců. Vzpomeňme třeba na Cirkus Humberto nebo Náhrdelník. Člověk má až dojem, že financující německá strana vždycky do českého seriálu bůhvíproč poslala ty nejhnusnější kreatury:-)

Sice mi zpočátku vadily neznámé tváře německých herců, ale nakonec jsem uznal/v rodinném kruhu/, že to bylo ku prospěchu celkového výsledku. Zasmál jsem se, když známí na moje doporučení, že seriál není špatný, tvrdili, že je ničím nezaujal, ale to až do momentu, kdy si na chalupě odkoukali v repríze dva díly, tak mi dali dodatečně za pravdu.

Na tenhle seriál jsem se moooc těšila, a to jsem asi neměla dělat - ušetřila bych si tak možná veliké zklamání. Nejenže mi tam vyloženě vadili ti němečtí herci,ale ani výkony jejich českých kolegů mne nijak extra neoslovily a tak jsem se raději soustředila na zvířátka. Těm se (jako ostatně obvykle) nedalo vytknout naprosto nic...