Broučci

Loutkové příběhy nemám rád, ale když mám možnost vidět seriál Broučci ze šedesátek, tak se cítím, jako že to mám za odměnu...

Musím přiznat, že neustále se modlící a polívčičku papající Broučci mě nikdy moc nebavili - ani jako knížka, ani jako televizní večerníček. V TV to bylo ještě navíc umocněné tím, že loutkové filmy jsem také zrovna 2x nemusela. Dodnes bych na prstech spočítala ty, co se mi opravdu líbí - leda snad Švejk.

Každý máme na filmy jiný názor. Mě se tato pohádka líbila v tom, jak byla výborně animovaná a také měla vynikající příběh, ale nelíbil se mi tam Zlatohlávek. V pohádkách (a zvláště v těch animovaných) by měly být postavy kladné. Tudíž nechápu, proč hrál Zlatohlávek takového zrádce. A taky mě tam zamrzelo to, jak klučina přizabil Broučka.

Tenhle seriál, přestože je "jen" černobílý, má svoje jiskrné do tmy louky zářící kouzlo. Myslím, že je lepší než broučkovské pozdější zpracování. Poctivá filmařina, povedené loutky a do detailu udělaná krajina ze skutečných trav a toho "co les a příroda dá". Příběhy broučků jsou i veselé i smutné tak jak to v přírodě i v životě chodí. Výborné jsou hlasy vypravěčů. Nedávno ho dávali na ČT ku příležitosti výročí 60 let České televize, takže svoji nepopiratelnou filmovou i historickou hodnotu seriál má. Pokud jste ho ještě neviděli, vřele doporučuji ke zhlédnutí.