O hajném Robátkovi a jelenu Větrníkovi

Kreslený pan Kotrč je bratránek od Trautenberka, akorát není na všechny lumpárny sám, ale občas mu pomůže vodník, liška nebo jeho pes. Ale stejně se mu ty lumpárny nevyplatí. Jednoduchoučké příběhy, jejichž laťku zvedá příjemný komentář Františka Hanuse, kde dobro vždy vítězí, tak jak má ve Večerníčku být.

Kvalitní práce československých animátorů dala vzniknout pohádce, která bude stále přinášet dětem radost a nejen jim. Ać jsem dospělák, tak mne dnes večer pohladila tahle pohádka po duši, jinak v tv samý televizní smog v podobě nekonečných seriálů a tv zpráv plných černé kroniky a najednou jako zjevení přišel Večerníček a přinesl pohádku dětem a nejen jim. Tak díky Večerníčku za příběh hajného Robátka a jelena Větrníka. Škoda že Česká televize již nenatáčí animované filmy takové kvality jako natáčela Tv Československá, buď to neumí nebo je to záměr?

Zábavný padouch Kotrč mě zaujal asi nejvíce. Jinak mě tenhle Večerníček nijak zvlášť nezaujal. Stejně jako Rumcajs nebo Maková panenka nemá moc dobrou animaci.

Šel takhle jednou hajný Robátko na šoulačku, koukal, co kde lítá, nečuměl pod nohy a přerazil se o pařízek. Se sakrováním se došoural ze šoulačky domů, o hodně dřív než obvykle. Jozefka ho tak brzo rozhodně nečekala... A od té doby se Robátkovi na Větrníkovi jezdí po lese po svém polesí ... blbě. Furt něčím zachytává o větve v korunách stromů. A všechna zvířátka, ta podchycená i ta neevidovaná, se můžou v mlází umlátit smíchy nad hajným na jelenovi – nad tím DVOUPATROVÝM paroháčem. Dobrou noc, milé děti, a příště už si u mě neobjednávejte napsání komentáře. Vidíte, jak to pak dopadá ;-) A to to dopadlo ještě dobře, protože Robátko s Jozefkou spolu přesto zůstali. Ještě mnoho a mnoho dalších krásných dílů. A ty parohy Větrník shodil trkáním o strom. Jeleni to tak dělávají ...