O makové panence

Tento večerníčkový seriál se slovem Vlastimila Brodského je senzační. Rád se někdy na nějakou epizodku podívám..

Při sledování obdobného Večerníčku si stále více uvědomuji, jak bysme si měli vážit našich animátorů a jejich dřívější tvorby. Večerníček má své kouzlo, nápad i vtip.

O MAKOVÉ PANENCE Lehce podprůměrný večerníček s prostou animací od jinak mimořádně úspěšného dětského animovaného scénáristy a režiséra. Příběhy Makové panenky v červené sukénce tančící mezi květy vlčího máku společně s motýlem Emanuelem zaujmou nejspíše jenom naše nejmenší diváky. Ale i ti starší na ni občas s nostalgií vzpomenou. Maková panenka je odjakživa naprosto úžasná. Je to jeden z těch případů označovaných za klasiku. Připadá mi, jako by byl tento večerníček většinou lidí neprávem opomíjen a zapomenut, ale na druhou stranu si říkám, co by za tento nápad dnešní scénáristé vůbec dali. Netřeba o tom více mluvit, sami víme co poslední dobou vzniká za moderní skvosty a následně běží v naší televizi. Většina zdravě myslících dětí brzy odhalila, že příběhy jsou poněkud naivní. Vždyť se tam nic moc nedělo. Příběhy postrádaly možná špetku vtipu, přeci jen se jedná o Večerníček, který by alespoň trochu rozveselení měl obsahovat. Navíc Emanuel byl opravdu neskutečný tragéd. Zato výborný vypravěč Vlastimil Brodský svým přívětivým dabingem dodává pestrobarevným příběhům z makového pole nezaměnitelné kouzlo a výraznou osobitost. Příběhy O Makové panence by měly určitě zůstat v nabídce pohádek pro nejmenší děti i nadále.

Známí Večerniček. Tuto pohádku o makové Panence a motýlu Emanuelovi jsem měla vždycky ráda. Ty veselé příběhy mě vždycky pobavily. Škoda, že ta animace neni nic moc.