Hercai

Tento rozsáhlý dramatický seriál mi hodně připomíná Moc osudu, zejména proto, že se to odehrává ve stejném kraji a rovněž se tu hodně lpí na tradicích a oblastních zvycích. První polovina seriálu mi připadá více dynamičtější, v jednom kuse se tam něco dělo: zákeřná baba Azize kuje lstivé pikle, postupné odhalování minulosti ohledně prapůvodu mnohaleté pomsty a v jednom kuse členové jedné rodiny s bouchačkou vtrhnou do sídla druhé rodiny a udělají tam pořádný bugr. Ve druhé polovině je děj strašně rozvláčný, předně mě iritovalo zdlouhavé milostné tokání Reyyan s Miranem. Škoda úmrtí některých postav, hlavně Elif a Hazara. Miranovo chování mě dost rozčilovalo, jak v jednom kuse řval jak postřelený lev a neskutečně mi lezla na nervy zákeřná intrikánka Yaren, sobec non plus ultra, kterému vždy všechny sviňárny prošly, dokonce i vražda, něco jako Hazal ze seriálu Vyměněné osudy. Ke konci potěší napravení Gönül, Azize a Cihana, naopak z Fusun se vyklubala pořádná bestie. Je mi trochu divné, že v téměř celé třetí řadě chyběla Reyyanina mladší sestra Gul, přestože se o ní mluvilo, jako by tam stále byla, v žádných scénách se neobjevila, snad ještě na počátku po příchodu Aslana, pak definitivně zmizí. Z postav jsem si oblíbil Elif, jako jediná z Aslanbeyů do poslední chvíle usilovala o ukončení pomsty a mír mezi oběma rodinami a sympatická je i Miranova babička Sükran. Šťastně to nakonec dopadlo s Azatem a Gönül. Víckrát vidět nemusím, ostatně znovu bych všech 256 dílů už asi nedal, nicméně na jedno shlédnutí, pokud máte možnost přeskakovat zdlouhavé, nezajímavé a neustále opakující se retrospektivní scény to ujde a kvalitní slovenský dabing rovněž potěší. 5 * a 50%.