Rybníky a přehrady

[b]Existují rybníky a přehrady s čistou vodou, kde lze snadno pozorovat rostliny, ryby a jiné druhy živočichů? Ano! A právě do tohoto pohádkového světa Vás zve Lucie Výborná.[/b] Umělé vodní nádrže utvářejí od nepaměti charakter české a moravské krajiny. Rybníky nepatří pouze do jižních Čech, ale jejich kaskády vznikaly po celém našem území, s výjimkou horských oblastí. V současnosti máme zhruba třetinu rybníků oproti stavu na přelomu 16. a 17. století, přesto se jedná o vodohospodářsky mimořádně důležitá díla. Rybník, resp. rybniční soustavy totiž dokáží zadržovat vodu v krajině efektivněji než přehrada. Menší zastíněné vodní plochy totiž za horkého počasí lépe čelí odparu, rybník navíc dokáže prosytit vodou i okolní podloží. Z potápěčského hlediska je poměrně obtížné zkoumat život pod jejich hladinou, rybníky sloužící k chovu kaprovitých ryb bývají kalné. Výjimku představuje Velký Bolevecký rybník u Plzně, případně některé drobné rybníčky poblíž pískovcových skalních měst s křišťálovými přítoky. Pozorování života v přehradách je pak závislé na roční době, některé nádrže se zjara a někdy i na podzim vyčistí díky přirozeným procesům – toto okno však nebývá delší než několik dnů. Běžně proto potápění vyžaduje baterku a pevné nervy, neboť viditelnost klesá k jednomu metru a do hlubin neproniká téměř žádné sluneční světlo. Stavby přehradních nádrží, jakkoliv jsou pro současnou civilizaci nezbytné, představují ekologickou zátěž: ničí totiž druhovou rozmanitost a ukládá se v nich fosforem a dusíkem nasycené bahno, které způsobuje přemnožení sinic. Vizuálně je však svět přehrad i rybníků fascinující a patří k tomu nejkrásnějšímu, co v naší přírodě můžeme pozorovat. [b]Česká televize[/b]