Láska na první pomoc

Kdo má rád ztřeštěnosti o příliš agilních ženských ve stylu argentinské Kachorry a Jsi můj život a zvlášť pokud diváku nevadí, že děj často nedává smysl, pak se může zhlédnout i v této turecké komediální červené knihovně. Zde je ovšem nutné smířit se s tím, že zejména u prvních dílů je děj vyloženě prvoplánový a předvídatelný. Po pár dílech se to mírně zlepší a divák se občas i zasměje, ale ve druhé polovině seriálu je to absolutní katastrofa. Nejenže od druhé půlky 46. dílu až do konce bez jediného slova vysvětlení zmizí několik důležitých hlavních postav včetně Dr. Berzana a Sinanovy sestry Ayly, načež se namísto ní zničehonic odněkud vynoří Sinanova matka a jiná jeho sestra Melek, o které doposud nepadla jediná zmínka, zmizí i Malikova psychopatická stalkerka Yildiz. Taktéž je Nisanina domácnost ochuzena o jejího psa Dědu. Překvapivě nejvíc humoru obstarává Abidin, i když i jeho původní linka, kdy pracoval pro mafii nějak prapodivně vyšumí do ztracena, stejně tak i Nisanin pronásledovatel. A ten špitál, to je kapitola sama o sobě, spíš to má mnohem blíž ke cvokhauzu. Veškerá zranění se tam léčí infuzemi a srdceryvným partnerským poradenstvím, od takto kvalifikovaných lékařů bych si nenechal ani změřit teplotu. Závěr je totálně odfláknutý, vyřešený v podstatě v pěti minutách a s mnoha nedotaženými dějovými linkami. Sice jsem to poctivě dokoukal až do konce a několikrát jsem se i zasmál (zvlášť mě dostaly Abidinovy hlášky typu že s Ipek se rýmuje čípek nebo "Šéfe, mám ho sejmout?" "Copak jsem karta?"), za ten fušérsky odfláknutý scénář jakoby psaný žáky základní školy, plno nesmyslů, nedotažených a nevyřešených dějových linek a mizení postav bez vysvětlení víc jak 3 * a 25% udělit nemohu.