Osobnosti okolo obrazovky

1. Jak jsme začínali Věřili byste, že velkou zásluhu na rozvoji televise u nás má vnučka prezidenta Gottwalda zvaná Batul? Dávno před zahájením provozu ČST se totiž experimentálně vysílalo hodinu denně a jeden z pěti přijímačů byl na Hradě, kde se filmové pohádky moc líbily... A také o tom, že technickým základem naší televize byl naváděcí systém německých zbraní Fau Zwei, budou v první kapitolce z televizní prehistorie vyprávět tehdejší vývojoví pracovníci a také první zvukařka Svatava Hrubcová i první a nenahraditelný „organizační duch" dr. Ráž. 2. Pavel Kraus Poprvé mělo české obecenstvo příležitost vidět televisní vysílání na výstavě MEVRO (Mezinárodní Výstava Rozhlasu) v roce 1949 v Praze. Byla to veliká atrakce a složitě komponovaná vystoupení – uváděná mj. Pavlem Kohoutem, Karlem Kynclem i Jiřím Šrámkem – bylo nutno režírovat. Tím byl pověřen Pavel Kraus, který je v ČT činný dodneška, čili jeho profesní kariéra je o čtyři roky delší než činnost instituce. 3. Eduard Landisch Eduard Landischje průkopnickou osobností československé televizní kamery. Za snímacím přístrojem stál již prvního května roku 1953, tedy v první vysílací den Československé televize. Krátce předtím vystudoval na FAMU studium filmové fotografie a techniky a nástup do podmínek naprosto nevyhovujícího televizního studia jej zpočátku spíše vyděsil. Nicméně díky svému jedinečnému obrazovému cítění a vynalézavosti dokázal překonat celou řadu tehdejších omezení a jím snímané televizní inscenace často budily dojem, že ani nebyly realizovány ve stísněném sále v budově Měšťanské besedy. V pozici hlavního kameramana natočil během svého působení v televizi stovky pořadů, z nichž se velká část bohužel nezachovala. Své bohaté zkušenosti předával novým generacím kameramanů na FAMU, kde pedagogicky působil. Z jeho nejvýznamnějších televizních prací můžeme jmenovat inscenace Magdalena Dobromila Rettigová, Křišťálová noc, Slečna Rajka, Gobseck i spolupráci na čtyřech seriálech Jaroslava Dietla. V televizním medailonu z roku 2003 Eduard Landisch představil na základě vlastní zkušenosti technicky obtížné začátky v Československé televizi a vlastní nápady, které dokázaly tvůrčím způsobem využít improvizované podmínky realizace dramatických děl, a překonaly tak dobové prokletí zfilmovaného divadla. 4. Jiří Winter Neprakta Když se v dřevních dobách televise něco porouchalo, a že to bylo dnes a denně, namíchnutí diváci byli uklidňováni veselým obrázkem muže se sekyrou nad televizorem a nápisem „Závada není na vašem přijímači". Autorem tohoto titulku, který byl – někdo to opravdu spočítal – vysílán celkem 5 864krát, byl známý karikaturista Jiří Winter-Neprakta. Během dalších let se uplatnil i v jiných televizních profesích, jednou dokonce jako moderátor po boku Jana Wericha. 5. Jiří Šrámek Jedním z pamětníků televizního vysílání na výstavě MEVRO, tedy dávno před vznikem ČST, je i herec a především majitel nezaměnitelného hlasu „mimo obraz" Jiří Šrámek. Přečetl tolik komentářů k pořadům nejrůznějších žánrů, že – prý – jednou dokázal film ozvučit i bez textu nedodaného liknavým redaktorem. Pro pamětníky jsou pak nezapomenutelná jeho přibližování „západní kultury" při živém komentování pořadu Ein Kessel Buntes. 6. Nesvadbové Herec a malíř Miloš Nesvadba spolupracuje s televizí od těch úplných začátků v roce 1953 dodnes. Ve filmech pro pamětníky se občas objevil i jeho otec, jeho syn patří k nejfrekventovanějším tvářím pořadů pro děti již také nejméně dvě desetiletí. Může takový rodinný klan v kapitolkách z televizní historie chybět? 7. Zdeněk Havlíček První mimopražské vysílání ČST bylo v roce 1956 z Ostravy a záhy získalo značné renomé. A takřka celou dobu zde působí režisér Zdeněk Havlíček, jehož některé opusy budou navždy ve „zlatém archivním fondu". Jak vznikla třeba písnička „Dobrý den majore Gagarine", o exkurzích dirigenta Vladimíra Brázdy do světa operety nebo o Dispečerovi a hornické dechovce vypráví s neodolatelným šarmem a nadhledem. 8. Antonín Moskalyk Historicky třetím televizním studiem v Čechách bylo Brno a na jeho tvorbu se podíváme skrze nejúspěšnější současný seriál – Četnické humoresky. Natáčení posledních dílů jsme však využili spíše jako kulisu k vyprávění jednoho ze služebně nejstarších televizních režisérů Antonína Moskalyka – také o živém vysílání prvních inscenací, ale zejména o vzniku jeho nezapomenutelné Babičky. 9. Kamil Příhoda Během padesáti let nastalo v televizi několik období, kdy se vedle nepotřebné techniky vyhazovali na smetiště i lidé a výsledky jejich práce konzervované na filmových a magnetických pásech. Možná až budoucí badatelé ocení obětavost a statečnost, se kterou „nepotřebné" materiály shromáždil ve svém smíchovském domě zvukový mistr Kamil Příhoda. V jeho soukromém muzeu lze dohledat ztracené pořady i technické unikáty – na vyhozené lidi však, bohužel, lze jenom vzpomínat. 10. Emma Srncová Závěrečná kapitolka malé série z televizní historie bude konečně věnována ženě – zato však mimořádně krásné a mnohostranně talentované – herečce, malířce, tanečnici, spisovatelce... Emmě Srncové. Na obrazovce se objevuje ve filmech pro pamětníky, v záznamech Černého divadla, v chytrých diskusních pořadech, jako autorka výtvarné složky mnoha jiných pořadů... Často tu vídáme v různých rolích její krásnou dceru... Emma prostě obrazovku zdobí! Zdroj: Česká televize