Historie Paříže

1. díl První ze čtyř dílů o dějinách Paříže začíná na počátku našeho letopočtu, kdy Římané ovládnou Galii, tedy oblast, kde dnes leží mimo jiné i Paříž. Tehdy se však nejmenovala Paříž, ale Lutécie a její obyvatelé nebyli Pařížané, ale Parisiové. Kultura Římanů Galy velmi ovlivnila, v Lutécii byly vybudovány lázně, aréna a další prvky římské architektury. Další kapitola pojednává o počátcích křesťanství. Prvním šiřitelem křesťanství v Lutécii se stal svatý Denis, mezi další osobnosti, jež toto náboženství v jeho raných dobách hlásali, patří svatý Martin, nebo patronka Paříže svatá Jenovéfa. Za vlády císaře Juliána se Paříž stává centrem Říše Římské a sídlem císaře. Po pádu Římské Říše vládnou v Paříži Frankové. 2. díl Další díl o dějinách Paříže navazuje v šestém století, kdy je franská říše zásluhou krále Chlodvíka sjednocena a Paříž se stává jejím hlavním městem. Po smrti Chlodvíka však dojde k rozdrobení území, které si rozdělí jeho synové. Paříž už je pod silným vlivem křesťanství, začínají zde vznikat monumentální baziliky, první kláštery a množství kostelů. Církev a křesťanství má tedy plnou podporu monarchů. Autorita králů však postupně upadá, až je svěřena do rukou starostů paláce, tzv. majordómů. Prvním majordómem, který se nechá papežem prohlásit za franského krále, je Pipin Krátký. Druhý díl končí desátým stoletím kapitolou, kdy Pařížané ustojí vpád Vikingů a na trůn nastupuje Hugo Kapet. 3. díl Předposlední díl o dějinách Paříže začíná rokem 1000, kdy zemi vládne franský král Robert Pobožný. Ten má zásluhu nejen na rozšíření královského paláce, který je sídlem krále a výkonné moci, ale i na budování celého města. Po něm však přichází období hladu a epidemií, které se s různou intenzitou prolíná celým středověkem. Ve 12. století nechá král Filip August obehnat město mohutnými hradbami, coby prevenci před útoky Angličanů a Normanů. Ve 13. století v Paříži vzniká první univerzita, která znamená nárůst vzdělanosti. V tomto období je Francie nejmocnější zemí Evropy. Ve 14. století by se k moci rádi dostali měšťané, vedení Ettienem Marcelem, a krále vypudili z trůnu. Je to také období zániku Řádu templářů, kteří jsou na popud krále obžalováni z kacířství a řada z nich je upálena. Tento díl končí začátkem vleklého konfliktu mezi Francií a Anglií – Stoletou válkou. 4. díl Poslední díl o dějinách Paříže začíná 16. stoletím za vlády Františka I. Ten nechá přestavit pevnost Louvre, z níž vytvoří sídlo panovníka a moci. Konec století je ve znamení konfliktu mezi protestanty a katolíky, který se v Paříži vyhrotí během tzv. Bartolomějské noci. V 17. století je u moci Ludvík XIV. který nechá vybudovat Invalidovnu, nábřeží podél Seiny či sídlo Versailles poblíž Paříže. V 18. století dospějí společenské poměry k Revoluci a pádu Bastily, kdy je svržena monarchie a je vyhlášena republika. V 19: století se o významnou architektonickou přestavbu zasadí architekt Haussman. Dvacáté století je zmíněno v souvislosti s nástupem moderních staveb a čtvrtí. Zdroj: TV Barrandov