Labyrintem revoluce

Česká televize – Redakce aktuální publicistiky ŘZ ve spolupráci s nezávislým producentem Alešem Ledererem a režisérem Petrem Jančárkem připravila unikátní pětidílný dokumentární cyklus Labyrintem revoluce. V roce 2006 uplyne již 17 let od „listopadových událostí“ roku 1989. Sedmnáct let od přelomového okamžiku, kdy se naše společnost začala opět navracet k demokratickým principům, obnovovat pluralitní politický systém a tržní hospodářství. Kdy přestala být společností totalitní. Současně je sedmnáct let už dostatečně dlouhou dobou na to, abychom tehdejší události mohli začít hodnotit z pohledu historického, je nashromážděn dostatek pramenů ke kvalifikovanému historickému zkoumání, ke zjišťování, „jak to bylo doopravdy“, k odpovídání na mnohé otázky, které doposud byly jen položeny. A také, což je naší ambicí, nastává chvíle, kdy poznatky historiků mohou být poněkud populárnější formou, tedy formou cyklu televizních dokumentů, předloženy široké veřejnosti. Vedle toho se na druhou stranu z paměti nás všech i hlavních protagonistů začínají vytrácet důležité detaily, události ztrácejí kontury, staří odcházejí a časem tak můžeme přijít o zdroj důležitých faktů a podkladů. Odborným garantem projektu je institucionálně Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, osobně pak historik Jiří Suk, autor knihy Labyrintem revoluce, která je základem námětu seriálu (kniha se stala Knihou roku – Magnesia litera 2004, což je soutěž všech českých titulů všech žánrů vydaných v předchozím roce. Současně zvítězila v soutěži Litera za naučnou literaturu). Garantem v ČT je Redakce aktuální publicistiky, jmenovitě vedoucí dramaturg Čestmír Franěk. Tvůrčí pracovníci jsou vybíráni během přípravy projektu, režií byl pověřen zkušený režisér Petr Jančárek, vedením týmu scénáristů Jiří Suk. Výsledným produktem projektu není jen pětidílný dokumentární seriál (každý díl 52 minut) a 80minutový dokument určený i pro promítání v kinech, ale i vytvoření archivu výpovědí protagonistů (celkem bylo osloveno a vypovídalo cca 75 hlavních respondentů, včetně samozřejmě například V. Havla, V. Klause ad.) událostí, které budou sloužit jako podklady pro současné i budoucí historické zkoumání. Podobně byl koncipován i projekt Ztracená duše národa, který mapoval výpovědi protagonistů roku 1948 a padesátých let. Současně je předběžně počítáno i se spoluprací se školami (po dohodě s příslušným ministerstvem) různého typu, kde by se seriál mohl stát základní vyučovací pomůckou. Vzhledem ke vstupu do EU, rozvíjející se digitalizaci a daleko intenzivnějším kulturním stykům – včetně zásadního rozšíření televizního trhu – předpokládá tvůrčí tým i prodej seriálu do zahraničí. Zdroj: Česká televize