Sanitka 2

Tenhle ambiciózní projekt předcházela velká reklama ale nakonec se stal jen kabinetní ukázkou toho, že není radno vstupovat 2x do téže řeky!!! Je to sice výtvor na české seriálové poměry technicky precizní a nezvykle akční ale to je tak vše. Atmosféra, přesvědčivost a dramatická laskavost scénáře původního Sanitky od Jiřího Hubače jsou nenávratně pryč stejně jako propracované postavy a brilantní herecké výkony. Myslím, že svěřit režii Filipu Renčovi nebylo nejšťastnější. Realizaci by nejspíš prospěl někdo s trochu větší pokorou a trochu menším egem!!! Šedesátiletá Dagmar Havlová je coby osudová vamp, které neodolá žádný muž napůl k politování a napůl k smíchu a znovu v této roli dokázala, že její návrat k herectví byl velký omyl!!!! Viděl jsem sice již nejeden horší český seriál ale i tak nemohu hodnotit jinak než jako slabý průměr!!!!!

Když se chystala Nemocnice po dvaceti letech, byla velká očekávání a následoval velkej průser. Proto jsem u Sanitky radši nic moc nečekal. A kupodivu zas až takovej průser to není. Výkony a vývojem postav mě potěšili Vašut a Dvořák. Naproti tomu Hanzlík se tam ploužil bez výrazu a nasazení s rolí celkem o hovně, Adamovská už jenom tak do počtu, aby jako bylo vidět, že navazujeme. Havlové to slušelo natolik, že ani nebyl poznat dost podstatný věkový rozdíl mezi ní a novým amantem. Juřička, v první Sanitce plachý chlapec od klavíru, tady ovšem neohroženě s revolverem nakráčí do cikánského ghetta, případně zmydlí zloděje sanitky. A Mádr, to je teprve kadet! Už za války lítal v Anglii a ještě v roce 2013 pilotuje záchranářskej vrtulník. Bohužel, Jana Budaře mám pořád zafixovanýho jako polodementa z Nudy v Brně, takže v momentě, kdy se představil jako Gordon Mádr, skončil můj pokus vnímat Sanitku 2 jako drama. Plus další otřesně vtipné momenty typu Lábuse běžícího s majákem v ruce po ulici, nemluvě o parodii Srstky na Srstku. Ale jo, mohlo to bejt horší.

Nová SANITKA už dofrčela téměř do konce své cesty a nutno říct, že si vede úspěšněji, než jsem původně očekávala. Ovšem pozor - říkám úspěšněji, nikoliv úspěšně - což je dáno tím, že na kvalitu čsl. seriálů 70. a 80. let je všeobecně těžké navazovat. Vcelku dobře se povedlo skloubit osudy původních postav s těmi novými, špatné rozhodně nejsou ani ty "akční" scény, ukazující náročnost záchranářské práce v terénu, ovšem "genius loci" Sanitky I. už z tohoto seriálu nedýchá ani náhodou. Asi by bylo lepší, držet se původní "dokumentární" koncepce a nedělat ze seriálu další romantickou podívanou, zabývající se převážně tím, kdo s kým, kdy a kde...

Dlouho jsem váhala, zda napsat komentář a jak by měl vypadat. Sledovala jsem jak Sanitku, tak i její pokračování. Ikdyž semnou většina lidí nebude souhlasit, dvojka se mi zdála povedenější, jak jednička. Ano, hodně v tom hrají efekty a témata, o které se díly opírají. Velice vítám, že se scénáristé nebáli poukázat na jiná etnika, více nahlíželi do soukromí postav a více jim zašmodrchaly osudy. Velice mě zaujala postava Gordona, muže, jehož žena je mu nevěrná, on to ví, ale nechá si to líbit. :-( S postavou Simony bych neměla nic společného. K srdci mi nejvíce přirostla postava Elišky. Bojuje za svou rodinu i přes nepřízeň osudu. Její rodinu také zmítá jedna rána za druhou.