Šok

Čtvrtý díl cyklu je celý věnován dění v SSSR v roce 1988 s reminiscencemi a vzpomínkami na minulost i v sovětských satelitech, hlavně v NDR a Rumunsku. Pamětníci z NDR si vybavují, jak v osmdesátých letech, když nesměli nikam jezdit, navštěvovali aspoň Sovětský svaz, který jim svou rozlohou uspokojoval touhu po cestování. Tyto cesty jim otvíraly oči pokud jde o fungování politického systému. Shodně tehdejší režim označují za sovětský kolonialismus. Spolu s gorbačovskou glasností docházelo k uvolňování nejrůznějších tabu z minulosti sovětského impéria, stále častěji se objevovaly informace o statisících a milionech mrtvých z období stalinského režimu. Známý disident Andrej Sacharos inicioval vznik nezávislé organizace Memorial, založené k uctění památky zabitých a umučených, která se postupně rozrostla v muzeum a výzkumný ústav, zkoumající minulost. Následoval celý řetězec odhalení zločinů, se svými svědectvími se hlásili pozůstalí a příbuzní obětí. Obrovská kartotéka skrývající pohnuté osudy jednotlivců bude navždy varováním před podobnými praktikami. Koncem roku 1987 vystoupil na veřejnost Boris Jelcin s kritikou gorbačovské politiky. Ocitl se za to v nemilosti vládnoucí garnitury, ale brzy se stal miláčkem lidí, skoro národním hrdinou. Postupná destabilizace komunismu vyvolala v sovětském impériu řadu nepokojů, hlavně v zakavkazských republikách. Díl končí pogromem na Armény v Náhorním Karabachu a masakrem v Tbilisi na jaře 1989.