Max Schmeling

Nejznámější evropský boxer z období první republiky, světový přeborník v těžké váze Max Schmeling, vlastním jménem Maximillian Adolph Otto Siegfried Schmeling se narodil 28. 7. 1905 v Klein Lutzkowu nedaleko polských hranic. Tento 185 cm vysoký, na tehdejší dobu obrovitý Němec se věnoval jako malý kluk sportu, hlavně lehké atletice. Ovšem později, když ho otec vzal poprvé na film, ve kterém se odehrával mistrovský „match" dvou tehdy známých boxerských es - Jacka Dempseye a Georgese Carpentiera změnil názor. Dempsey tehdy tak zapůsobil na mladého Schmelinga, že ten se rozhodl jen pro tento druh sportu. Poprvé se jako boxer objevil na amatérské soutěži a v roce 1924 získal první titul v německém boxu….za krátký čas nato se stal profesionálem. Jeho styl byl promyšlený, z počátku opatný, takzvaně „oťukávající“ a vědecký, završený působivými přesnými a tvrddými údery. Tento nový, na boxerské scéně obdivovaný styl byl natolik účinný a tak ne nadarmo Max vyhrál z dvaceti tří zápasů naprosto s převahou sedmnáct a z toho třináct jich bylo pro jeho boxerského protivníka „ K. O.". Max Schmeling se stal v 1926 - 1928 německým šampionem v lehké váze, v letech 1927-1928 vítězem evropských klání a na konci roku 1928 šampionem v těžké váze. Tři roky byl držitelem titulu - World Heavyweight Champion 1930 – 1932 a evropským přeborníkem v těžké váze byl v letech 1939-1943. Pravdou je, že jako německý občan, reprezentant státu, který ho propagandisticky vylíčil jako Hitlerova obdivovatele, jako antisemitu a bezcitného propagátora nacismu a německé nadřazenosti, neměl právě sympatie na své straně, ale každý kdo se s ním měl možnost setkat, zjistil, že pravda bude někde naprosto jinde. Schmeling byl nejen vysoce kvalitní boxer s úctyhodnou boxerskou technikou, sportovec tělem i duší, ale i člověk s vysokým intelektem, a vždy se snažil respektovat národní cítění zemí, které při svých turnajích navštívil. Max Schmeling se v roce 1933 oženil s u nás slavnou půvabnou plavovlasou drobounkou herečkou Anny Ondráková - známou v Evropě i z anglických (filmy Alfreda Hitchcocka) a německých filmů jako Anny Ondra - a toto manželství trvalo do roku 1987 tedy rovných 54 let, kdy Anny zemřela. Schmeling byl pro své vlažné postoje „za trest“ poslán na frontu a v roce 1941 se účastnil bitvy o Krétu, kde byl zraněn. Po hospitalizaci byl z aktivní služby propuštěn. Max s Anny, i když byli sledováni gestapem, pracovali pro odboj a podařilo se jim mimo jiné zachránit několik umělců a také děti židovského původu, což vešlo ve známost po válce, kdy byl za tuto pomoc vyznamenán. Podařilo se mu také navštívit několik zajateckých táborů a snažil se zajatcům jejich život a podmínky v táborech vylepšit nejen dary, ale i přímluvou a jinou pomocí i přes Červený kříž a došlo i na úplatky. Od roku 1945 se na čas vrátil, aby se věnoval boxu - do světového ringu. Vyhrál čtyři ze sedmi zápasů. V roce 1948 odešel do „sportovního důchodu“. Jeho největším celoživotním přítelem byl boxer černé pleti Joe Louis. Schmeling se v padesátých letech stal zaměstnancem americké firmy v Německu The Coca Cola Comp. a zdá se, že to byl další úspěch v jeho životě. Zakrátko vlastnil stáčecí zařízení a pracoval na postu výkonného ředitele společnosti. Když v roce 1987 zemřela jeho milovaná Anny Ondráková, bál se samoty, a proto jezdil po světě na boxerské zápasy, aby se rozptýlil. V roce 1992 byl uveden do mezinárodní síně boxerské slávy. Do konce svého života do 2. 2. 2005 žil jako bohatý muž a největší obdivovatel současného boxu. Max Schmeling zemřel ve věku 99 let ve Wenzendorfu ve Spolkové republice Německo.