Eléonore Hirt

Původem švýcarská herečka Eléonore Hirt se po druhé světové válce natrvalo usadila ve Francii, a i když hrála hlavně v divadle, i u nás jsme ji mohli vidět v několika filmech, veřejnosti je dodnes známá také jako první manželka slavného herce Michela Piccoliho. Narodila se v Basileji, ale studovala v Paříži, kde se poprvé již v roce 1938 objevila na divadelním jevišti. Během druhé světové války se pak stala vyhledávanou divadelní herečkou v Ženevě, hrála například titulní roli v Giraudouxově hře Elektra. Ve Švýcarsku také natočila svůj první film FRÄULEIN HUSER (1940). Po válce odešla do Paříže, kde začínala v divadlech Théâtre Marigny nebo Théâtre des Célestins, v padesátých letech delší dobu působila na scéně Théâtre de Babylone. Pracovala s významnými režiséry (L. Jouvet, J. L. Barrault, J. Meyer) a hrála v úspěšných inscenacích děl slavných autorů (Molière, Shakespeare, Pirandello, Wilde, Strindberg). V Théâtre de Babylone se na jevišti několikrát setkala s již zmíněným Michelem Piccolim (*1925), který se v roce 1954 stal jejím manželem a měli spolu dceru Cordelii Piccoli, která byla později příležitostnou herečkou. Eleónore Hirt se s Piccolim později rozvedla a Piccoli se pak ještě dvakrát oženil. Na přelomu 50. a 60. let se Eléonore Hirt stala i vyhledávanou televizní herečkou a její vizáž spolu s noblesním projevem ji předurčily k řadě rolí vysoce postavených aristokratek. Hrála například anglickou královnu Alžbětu (MARIE STUARTOVNA – Marie Stuart, 1959), královnu Marii Antoinettu (NOC VE VARENNES – La nuit de Varennes, 1960) nebo Annu Rakouskou (CINQ-MARSOVO SPIKNUTÍ – La conjuration de Cinq-Mars, 1962). Do širšího povědomí vešla ve spolupráci s režisérem Louisem Malle, v jehož filmu SOUKROMÝ ŽIVOT (Vie privée, 1961) byla matkou hlavní hrdinky Jill (Brigitte Bardot). Ostatně i v dalším slavném filmu CO JE NOVÉHO, KOČIČKO? (What’s New Pussycat, 1965) jí připadla úloha matky hlavní hrdinky (Romy Schneider). Jednu z hlavních rolí bohaté Švýcarky paní Neumanové pak hrála v kriminální komedii VRAŽEDNÁ HRA (Jeu de massacre, 1967). V menších rolích se objevovala i v dalších mezinárodních produkcích (NOC GENERÁLŮ – The Night of the Generals, 1966). Jestliže před kamerou často hrála matky známých mladých herců, připomeňme z její filmografie odlišný případ HEROIN (La horse, 1969), v němž ona naopak byla dcerou velké hvězdy (Jean Gabin). I když byla Eléonore Hirt v 60. a 70. letech filmem a televizí poměrně vytížená, nezanedbávala ani divadlo. Proslavila se titulní rolí v Brechtově hře Matka (1968), velké postavy odehrála i ve hrách Trójanky nebo Král Lear, působila tehdy hlavně v Odéon-Théâtre de France, vystupovala také na divadelních festivalech, samozřejmě i na tom nejslavnějším v Avignonu. Ve filmech znovu absolvovala setkání s herci mladších generací (PŘIPRAVTE SI KAPESNÍKY – Préparez vos mouchoirs, 1978), připomeňme i historický film NOC VE VARENNES (La nuit de Varennes, 1982), v němž se mihla se svým bývalým manželem Michelem Piccolim v královské dvojici Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty. Ještě ve vysokém věku zůstávala aktivní v divadle, v roce 2005 hrála v Marivauxově hře Druhé překvapení lásky, s níž pak následující rok absolvovala zájezdové turné, svou divadelní kariéru zakončila mimo Paříž, v roce 2006 hrála ve Štrasburku a v Lausanne. Poslední položkou v její filmografii je melodrama MATKY A DCERY (Mères et filles, 2009). Na svém kontě má dodnes 28 filmů a o něco více prací v televizi.