Andrej Popov

Herec a režisér Andrej Alexejevič Popov, se narodil do rodiny slavného divadelního režiséra A.D. Popova. Vystudoval divadelní studio při „Ústředním divadle Rudé armády“ (1939). Od roku 1940 – je hercem a od roku 1963 - hlavním režisérem „Ústředního divadla sovětské armády“. Od roku 1974 – je hercem MCHATu. Od roku 1968 učil na GITISu a profesorem je od roku 1973. Ve filmu je již od roku 1930 (v první části - student ve filmu "Velký problém"). Popov byl obdařen nejvyšší hereckou kulturou. Hrdiny, které on vytvářel, perfektně rozlišoval s dokonalou až filigranskou jemnosti a s hlubokým vnitřním intelektem. Popovův univerzální talent byl složen z více faktorů: mohl hrát charakterní role nebo hrdinské postavy a vždy byl navýsost přesvědčivý. Neupřednostňoval žádnou uměleckou činnost. Byl stejně šťastný v divadle tak jako ve filmu. Ve zfilmované klasice jako byl Djukovský ("Švédská sirka") či Jago ("Othello") nebo lichvář ("Pokorná") atd. Dával postavám svojí interpretací novou podobu. Mezi jeho nejlepší výkony se řadí třeba postava Čelkaše ve hře "Čelkaš" podle Gorkého, Petruchio ve "Zkrocení zlé ženy" podle Shakespeara, Zachar v "Několika dnech ze života I.I. Oblomova podle Gončarova. Role jsou navzájem zcela odlišné, ale každý divák si v nich našel tu svoji neopakovatelnou postavu. Popov samozřejmě hrál i role současné, mezi kterými byly naprosto rozdílné charaktery a vždy ten každý jediný se lišil od všech ostatních: dojímavý Jefim Nikolajevič z filmu "Učitel zpěvu", milující otec z "Denní hvězdy", horlivý společník Jevgenij Logunov ze "Zkrocení ohně". Některé filmy, ve kterých A. A. Popov hrál - "Ruský suvenýr", "Pohyblivý chlapec", "Mince", "Jak Iváňuška, hlupáček za kouzlem chodil", "Husarovy námluvy" atd. Andrej Alexejevič Popov (1918 — 1983) — sovětský divadelní a filmový herec, držitel Stalinovy ceny (1950), Národní umělec SSSR (1965), zemřel 14.června 1983 a je pohřben v Moskvě na Vvedenském hřbitově v 29. skupině.