Isaak Babel

Isaak Babel Narozený v roce 1894 v Oděse (Carská Rus) Zemřel v roce 1941 v Moskvě (Sovětský svaz) Filmový scenárista, spisovatel, divadelní dramatik. Isaak Babel pocházel z židovského prostředí černomořského přístavu Oděsa, kde přebývala početná židovská menšina (jeho otec byl zavedeným obchodníkem) a její život se výrazně zapsal do budoucího ruského spisovatele a dramatika. Vlna pogromů, která proběhla Ruskem v letech 1904-1905 neminula ani Oděsu, která byla později vtělena do Ejzenštejnova filmu ,,Křižník Potěmkin”. Bábel vystudoval oděskou Obchodní akademii a protože nebyl přijat ke studiu na Oděské univerzitě a k lepšímu životu bylo zapotřebí vysokoškolského diplomu, absolvoval Vysokou školu v ukrajinské metropoli – Kyjevě. Pohlcen vírem revoluce v roce 1917 se dal do jejích služeb – stal se pracovníkem tzv. ,,zvláštní komise”. Pracoval jako propagandista a novinář (v roce 1920 se stal válečným zpravodajem po propuknutí rusko-polské války). Své pocity z bojů o Ukrajinu a Halič zachytil v románu ,,Rudá jízda” , který v Československu poprvé vyšel v roce 1926. Jeho deník 1920 vyšel v českém překladu teprve v roce 1993. Obě literární díla vybočují svým námětem i dravostí obrazů z hlavního proudu ruské literatury a zachycují obraz revoluce i války bez falešných mýtů (je zde cítit hluboká nostalgie a i soucit s židovskou haličskou menšinou a jejím osudem i obrazy žen, které v sobě nesou cosi z osudů Máří Magdalény). S filmem přišel Issak Babel v polovině dvacátých let, jak ve svých pamětech na něho vzpomínala herečka Tamara Ivanovová, jež si dopisovala s Issakem Babelem a on se jí často zmiňoval o své scenáristické práci. Issak Babel tehdy napsal dva scénáře – Beňu Kryka a Bluduždajuščije Zvjozdy (Bludné hvězdy) a divadelní hru Západ slunce. To byl i pro Babela jako spisovatele obtížný úkol, protože se musel naučit filmové způsoby a myšlení: ,,..Celý den jsem pracoval přímo zběsile. Teď, když Vám píšu, jsou dvě hodiny v noci… Dnes už vím, že scénář můj odjezd na Kavkaz nezdrží. Tento týden budu hotov ze dvou třetin. Ta poslední třetina mi dá asi trochu zabrat, protože budu muset shánět dokumenty o občanské válce toho období, ale by to neměl být problém. (..). Do filmových ateliérů nechodím a nepůjdu tam až do té doby, dokud nebudu mít scénář alespoň v hrubých rysech hotový. Hrozně mě tam prý proklínají a naříkají..(..)..”.* Scénář psal Isaak Bábel od dubna 1925 až do první poloviny července:,, ..Jsou tři hodiny v noci a právě jsem dopsal ten prokletý scénář. Je to k nevíře – první čtyři části jsem dokázal napsat za sedm dní, což mi stouplo do hlavy a představoval jsem si, že zbytek zvládnu ještě rychleji. Ale všechno bylo jinak a teprve předevčírem jsem dostal dobrý (opravdu dobrý?) nápad a za tři půldny jsem napsal spoustu scén…”.**. Jak je vidět i ve dvacátých letech napsání filmového scénáře vyžadovalo značnou míru trpělivosti a odvahy. Původně měl film Beňu Kryka natáčet režisér Ejzenštejn pro I. studio Sovkina v Moskvě, ale vzhledem k obtížím, které se počaly vyskytovat, tak Babel předal svůj scénář do oděského filmového studia Vufka. Tam byl předán i druhý scénář k filmu Bluduždajuščije Zvjozdy (Bludné hvězdy). Tento film měl točit režisér Granovskyj, ale režií místo něho byl pověřen Gričer. Situace pro Babela tehdy nebyla vůbec jednoduchá – měl uzavřenou smlouvu s prvním studiem Sovkina, které mu vyplatilo předem určitý honorář, své filmy realizoval v oděském studiu Vufka a nezbývalo mu nic jiného, než-li to, aby přijal nabídku na sestřihání filmu Kráviny dětí (který sám Babel označil za špatný a podprůměrný film). Babel byl pověřen tvorbou titulků k tomuto filmu, což ho velmi štvalo..Filmová povídka Beňu Kryka byla uveřejněna v časopisu Krasnaja Nov v č. 4/1926. Film Bludné hvězdy byl dokončen na podzim roku 1926. K práci filmového scenáristy se navrátil v třicátých letech, ale již jen jako upravovatel cizích filmových scénářů.. V roce 1939 byl společně s další vynikající osobností ruského divadelního života V. Mejercholdem z budování ,,diverzního centra” pracovníků kultury a v procesu byli za další pachatele také označeni spisovatelé J.Oleša a B. Pasternak (jejichž jména kupodivu Stalin ze seznamu obviněných tehdy vyškrtl). V letech 1937-1939 na filmové režiséry ještě nedocházelo, protože sám velký ,,Hospodář” trpěl určitým resentimentem pro domácí filmovou tvorbu (Lenin v říjnu, Volha-Volha, Kubánští kozáci aj. filmy), ale soukolí procesů postihlo i Issaka Babela. Vybočení z řady a vlastní umělecký pohled na svět, to bylo to, co dědic odkazu Ivana Hrozného nikdy neodpouštěl… Literatura: Babel, Issak: Deník 1920. Torst, Praha: 1993. [Přeložila Ludmila Dušková] *, **. Tamara Ivanovová. Issak Emmanuilovič Babel. (Z knihy Moji součastníci, jak jsem je znala). Sovětská literatura 1/1987, s. 171-173. [Přeložila Dagmar Brčáková] Bernard, J.: Národní kinematografie Sovětského svazu