Tiberio Murgia

Narodil se ve městě Oristano na ostrově Sardinie, pocházel z chudých poměrů a od mládí pracoval jako dělník, záhy se také stal členem italské Komunistické strany. Politika v jeho aktivitách dočasně převažovala, působil v Římě a pak byl tajemníkem Ligy mladých komunistů. Později byl ze strany vyloučen a spolu s tisíci dalších Italů odešel do Belgie, kde pracoval jako horník v Marcinelle. K této etapě jeho života se vztahuje mírně pikantní historka, kdy jej milostný poměr s manželkou jednoho z kolegů pravděpodobně zachránil od smrti při výbuchu plynu v dole v Marcinelle, jemuž padlo za oběť 136 italských horníků. Nakrátko se vrátil na rodnou Sardinii, ale kvůli dalšímu nemanželskému poměru vzápětí odešel do Říma, kde pracoval jako umývač nádobí. Tady si jej povšiml asistent významného režiséra Maria Monicelliho a ve třiceti letech odehrál Tiberio Murgia svou první filmovou roli sicilského přistěhovalce Ferribotta v komedii ZMÝLENÁ NEPLATÍ (I soliti ignoti, 1958). I když byl rodákem ze Sardinie a chyběl mu sicilský přízvuk, režiséři si jej kvůli vizáži oblíbili pro vedlejší role svérázných a často komických figurek Siciliánů (nutno ale dodat, že ve většině filmů byl dabován, což byla ovšem v Itálii běžná praxe). Na přelomu 50. a 60. let se Tiberio Murgia stal vytíženým filmovým hercem a například v roce 1960 natočil dvanáct filmů. Míhal se v epizodkách, dostával i středně velké role, jedinkrát ztvárnil i titulní postavu Rocca v parodii ROCCO A JEHO SESTRY (Rocco e le sorelle, 1961), jejíž název je zřetelným odkazem na jiný slavný film z téže doby. Parodie a komedie byly ostatně jeho doménou, již zmíněnou roli Ferribotta si zopakoval ve filmu ZNOVU V NESNÁZÍCH (Audace colpo de soliti ignoti, 1960), menší role pak během šedesátých let odehrál v řadě dalších filmů. V režii Vittoria de Sicy se objevil jako detektiv ve filmu HON NA LIŠKU (Caccia alla volpe, 1966), ke spolupráci jej zvali i francouzští filmaři. Poměrně velkou příležitost dostal například po boku Jeana Maraise v kriminální komedii SVATÝ VE STŘEHU (Le saint prend l’affut, 1966). Dvakrát jsme jej mohli vidět také po boku Louise de Funese, nejprve jako italského obchodníka v komedii ČETNÍK V NEW YORKU (Le gendarme a New York, 1965), později jako otce sicilské rodiny v hudební veselohře PITI PITI PA (L’ homme d’orchestre, 1970). I když v sedmdesátých letech hrál o poznání méně, znovu jej italští diváci mohli vidět v rolích typických Siciliánů, u nás jej můžeme zaznamenat jako mafiána Lorenza v komedii RÁNA DEŠTNÍKEM (Le coup de parapluie, 1980) v hlavní roli s Pierrem Richardem. Kromě filmu spolupracoval také s televizí, mimo jiné se stal slavnou tváří reklamy na kávu. Po delší přestávce se potřetí vrátil ke své roli Michela Ferribotta ve filmu ZLODĚJI PO DVACETI LETECH (I soligi ignoti vent’anni dopo, 1985). Zvláštní pozici v jeho filmografii zaujímá komedie OPERAZIONE PAPPAGALLO (1988), která sice není nijak významná, ale byl to první film, v němž Tiberio Murgia promluvil svým vlastním hlasem. V následujících letech se před kamerou objevoval již jen výjimečně, naposledy hrál šachového hráče ve filmu HOLY MONEY (2009). Poslední léta života trávil v ústraní domova pro seniory, mimo jiné trpěl Alzheimerovou chorobou. Zemřel v Římě 20. srpna 2010 ve věku 81 let a zanechal po sobě přes stovku filmových rolí.