Hélène Dieudonné

Francouzská herečka Helene Dieudonné má za sebou obdivuhodnou kariéru, divadlo hrála již před první světovou válkou, filmy ale začala točit až ve svých sedmdesáti letech a ještě jako devadesátiletá hrála hlavní roli, v divácké anketě byla zvolena i za nejkrásnější babičku francouzského filmu. Narodila se v Paříži a pocházela z umělecké rodiny, z jejích předků byl Alphonse Dieudonné významným divadelním hercem 19. století, známější byl ale její strýc Albert Dieudonné (1889-1976), slavný představitel Napoleona v Ganceho němém velkofilmu NAPOLEON (Napoléon, 1927). Helene Dieudonné studovala herectví na pařížské konzervatoři, mezi její spolužáky patřila mimo jiné pozdější filmová hvězda Françoise Rosay. Helene začínala hrát v roce 1913 v Théâtre du Gymnase, později vystřídala několik dalších pařížských scén, ve dvacátých letech například Théâtre d’Odéon. Později na delší dobu herectví a divadlo opustila, žila v soukromí a věnovala se rodině. Až v padesátých letech ji znovu na jeviště přivedla právě její spolužačka z konzervatoře Françoise Rosay. Návrat k divadlu absolvovala Helene Dieudonne v roce 1953 v Théâtre Casino Municipal v Nice, poté znovu hrála v Paříži (Théâtre des Arts, Théâtre Daunou). Teprve koncem padesátých let a ve svých pětasedmdesáti letech začala být Helene Dieudonné obsazovaná do filmu. Poprvé hrála v komedii PRÁCE, TO JE SVOBODA (Le travail, c’est la liberté, 1959), následně si ji oblíbila řada režisérů pro menší role babiček, tetiček, starých jeptišek nebo domovnic a počátkem šedesátých let točila i několik filmů ročně. Několikrát například s Jeanem Gabinem, v jehož filmech byla kuchařkou (PREZIDENT – Le président, 1960), matkou představenou (STARÁ GARDA – La vieux de la vieille, 1960) nebo domovnicí (PROSŤÁČEK SE BOUŘÍ – Le cave se rebiffe, 1962). Často pracovala také v televizi, čtyřikrát se objevila v populárním detektivním seriálu POSLEDNÍCH PĚT MINUT (Les cinq dernieres minutes, 1960, 1961, 1966, 1972), jako starou venkovanku Célestine ji diváci i u nás mohli vidět v kdysi oblíbeném dětském seriálu BELLA A SEBASTIAN (Belle et Sebastian, 1965). Zmínku si zaslouží i několikerá spolupráce s režisérem Robertem Dhérym, v jehož filmu VÝHODNÁ KOUPĚ (La belle Américaine, 1961) byla opět babičkou, v další Dhéryho komedii TONOUCÍ SE STÉBLA CHYTÁ (Le petit baigneur, 1967) si ji můžeme pamatovat v roztomilé epizodě obsluhy u závor po boku Louise de Funese. Abychom doplnili výčet hvězd, s nimiž filmovala, připomeňme i další roli babičky titulního hrdiny (Jean Marais) ve špionážní komedii CTIHODNÝ STANISLAV (L’honorable Stanislas, agent secret, 1963). V roce 1965 uzavřela Helene Dieudonné své angažmá v divadle výstupem v Pirandellově hře Liola v Théâtre des Vieux Colombier, stále ale hrála v různých televizních seriálech a filmech, i když ne již tak často jako počátkem šedesátých let. Jestliže během 60. a 70. let odehrála ve filmu a televizi bezmála sedmdesát vedlejších rolí, svou práci před kamerou završila v devadesáti letech hlavní rolí staré tetičky Basilie, která se rozhodne pomstit smrt svého syna policisty v kriminální komedii VELKÉ PROSTŘEDKY (Les grands moyens, 1975). Poté Helene Dieudonné odešla do ústraní a zemřela v nemocnici Chaumont-en-Vexin 29. září 1980 ve věku 95 let; pohřbena je ve Versailles.