Jeanne Pérez

Francouzská herečka Jeanne Pérez hrála vedlejší role ve více než třiceti filmech, spolupracovala také s televizí, bohaté uplatnění našla i na divadelních jevištích. Narodila se jako Jeanne Farenc ve starobylém městečku Castelsarrasin v jižní Francii. Když jí bylo dvanáct let, zemřel otec (který byl kadeřníkem) a matka později žila s Paulem Péresem, principálem vlastní divadelní společnosti. Právě jeho příjmení v upravené formě později Jeanne užívala jako umělecký pseudonym. Hercem – a ve filmu mnohem více vytíženým – se stal i její bratr Marcel Péres (1898-1974). Díky Paulu Péresovi se Jeanne dostala k herectví, její první profesionální výstup na jevišti je zaznamenán v roce 1920 v Théâtre Antoine. Po příchodu zvuku začala účinkovat i ve filmu, nejprve to bylo dvakrát v režii Henriho Diamant-Bergera. V jeho filmu VŠECHNO, CO SE DĚJE (Tout s’arrange, 1931) hrála spolu se svým manželem Marcelem Vallée (1880-1957), který byl významnou osobností pařížských bulvárních divadel, řadu rolí ale hrál i ve filmech. Jeanne Pérez hrála ve třicátých letech hlavně v divadle (Zločin a trest, 1933; Paní Bovaryová, 1940; Marianniny rozmary, 1940), často to bylo v režii Gastona Batyho na jevišti Théâtre Montparnasse (Macbeth, 1942; Zkrocení zlé ženy, 1945). Příležitostně se ale znovu objevovala ve filmech, dnes ovšem dávno zapomenutých (ŠACHTY V PLAMENECH – Puits en flammes, 1936; CHIFFONINA SVATBA – Le mariage de Chiffon, 1942). Se svým bratrem Marcelem se před kamerou setkala jen výjimečně, hráli spolu například v příběhu o dětské solidaritě MY KLUCI (Nous les gosses, 1941), v němž Jeanne hrála matku jednoho z dětských protagonistů, Marcel Péres se tu objevil jako dělník. Po válce se objevila jako manželka městského radního pana Marina ve filmu ĎÁBEL V TĚLE (Le diable au corps, 1947). Po delší přestávce se Jeanne Pérez vrátila před kameru koncem padesátých let, kdy vedlejšími rolemi přispěla do několika snímků Claude Chabrola předznamenávajících francouzskou novou vlnu. Hrála hostinskou paní Chaunierovou ve filmu KRÁSNÝ SERGE (Le beau Serge, 1958) nebo uklízečku v dramatu BRATRANCI (Les cousins, 1959). Točila i s jinými režiséry a objevila se například v gangsterce VELKÝ RISK (Classe tous risques, 1960), kde se mihla jako manželka strážného v muzeu. V epizodním výstupu vytvořila manželskou dvojici s Charlesem Moulinem ve filmu FIFI PÍRKO (Fifi la plume, 1965), jako paní Catolle byla pak manželkou Luciena Raimbourga v komedii IDIOT V PAŘÍŽI (Un idiot a Paris, 1967). V roli služky Honorine se později objevila v adaptaci osvědčené literární předlohy ZRZEK (Poil de carotte, 1972), u nás jsme ji nakonec mohli vidět jako paní Prévostovou v komedii DOMOVNÍK (Le concierge, 1973). Mezitím navázala také pracovní kontakty s televizí, kde hrála v několika seriálech, až do smrti vystupovala i na divadelních jevištích. Jeanne Pérez zemřela v malém lázeňském městečku Cambo-les-Bains na pobřeží Atlantiku 11. května 1975 ve věku osmdesáti let.