Anouk Ferjac

Francouzská herečka Anouk Ferjac vstoupila na stříbrné plátno slibně jako velmi mladá ve dvou slavných justičních dramatech André Cayatta, později se znovu uplatnila až v rámci nové vlny a pak spolupracovala často se začínajícími a málo známými režiséry. Narodila se v Paříži jako Anne Marie Levain, jejím otcem byl karikaturista a malíř Paul Levain (1900-1979), známý jako Pol Ferjac, jeho umělecké jméno ostatně později přijala i Anouk. Od dětství se věnovala tanci, poté studovala herectví v proslulých kurzech René Simona. Před kamerou se mihla poprvé již ve čtrnácti letech ve filmu NÁVRAT NEŽÁDOUCÍHO (Un revenant, 1946), krátce poté začala hrát i divadlo. Ve filmu dostala větší prostor jako modelka Colette v kriminálce SKANDÁL NA CHAMPS ELYSÉES (Scandale aux Champs Elysées, 1949), výrazněji se zviditelnila v roli Denise Jouvillonové v partnerské dvojici s Jacquesem Castelotem ve filmu SPRAVEDLNOSTI JE UČINĚNO ZADOST (Justice est faite, 1950) již zmíněného André Cayatta. S ním pak znovu spolupracovala na filmu VŠICHNI JSME VRAHOVÉ (Nous sommes tous des assassins, 1952). V padesátých letech netočila nijak často, připomeňme alespoň dvojí spolupráci s režisérkou Jacqueline Audry, například ve filmu EMANCIPOVANÁ ŽENA (La garçonne, 1957) hrála vedlejší roli sekretářky Claire. V bezejmenné roli mladé dívky se mihla také v komedii NAPŘÍČ PAŘÍŽÍ (La traversée de Paris, 1956). Mezitím pokračovala v práci na jevišti, ve hře Zámek ve Švédsku od Marguerite Duras hrála v Paříži i na legendárním divadelním festivalu v Avignonu. Koncem padesátých let navázala spolupráci také s televizí, v níž se objevovala v adaptacích divadelních her, hrála také v oblíbených kriminálních seriálech. Jako filmová herečka se Anouk Ferjac v mezinárodním měřítku zviditelnila v šedesátých letech účastí v projektech progresívních režisérů jako byli Alain Resnais (VÁLKA SKONČILA – La guerre est finie, 1966) nebo Claude Lelouch (ŽÍT A UŽÍT – Vivre pour vivre, 1967). Zajímavou příležitost jí poskytl Claude Chabrol v manželském páru s Jeanem Yanne v dramatu BESTIE MUSÍ ZEMŘÍT (Que la bete meure, 1969). Později se objevila v životopisném snímku PIAF (1974), hrála také po boku Annie Girardot (NEJCENNĚJŠÍ CO MÁM – Docteur Françoise Gailland, 1975). Z již zmíněné spolupráce s méně známými režiséry připomeňme například film Pierra Laryho ĎÁBEL V KANCELÁŘI (Le diable dans la boite), v němž byla manželkou Jeana Rocheforta. V osmdesátých letech hrála ve filmu již jen výjimečně, často se ale objevovala v televizi, ve filmu LIBERTY BELLE (1983) byla matkou hlavního hrdiny (Jerôme Zucca), později ji filmová kamera zachytila například ve filmu DĚKUJI, ŽIVOTE (Merci la vie, 1990) Bertranda Bliera. Znovu v roli matky hlavního hrdiny (Dany Boon) se objevila v komedii STĚHOVÁNÍ (Le déménagement, 1997). V současnosti Anouk Ferjac upřednostňuje život v soukromí, v televizi hrála naposledy v roce 2000, její filmografie dnes zahrnuje stovku titulů.