Helena Trýbová

Herečka Helena Trýbová se narodila v rodině významného lékaře, profesora Antonína Trýba (1886-1960), který byl jedním z našich předních odborníků v oboru dermatologie. Antonín Trýb měl ale i umělecké zájmy a prosadil se jako básník a spisovatel. Syn Richard Trýb (1914-2002) pokračoval v lékařské rodinné tradici a později byl profesorem chirurgie, dcera Eva Trýbová (1916-1949) zemřela krátce poté, co emigrovala z Československa. V nejmladší dceři Heleně se probudily umělecké geny a po válce začala studovat na Státní konzervatoři v Brně, v roce 1947 přešla na konzervatoř do Prahy, kde studium dokončila v roce 1948. V této době také hrála na avantgardním jevišti divadla Křesadlo v Brně. Po dokončení studia získala první angažmá v Horáckém divadle v Jihlavě, kde však setrvala jen jednu sezónu (1948-1949), následovaly další nedlouhé štace na Moravě, v působila v Krajském oblastním divadle v Olomouci (1949-1950), v Beskydském divadle v Novém Jičíně (1950-1953) a ve Státním divadle v Ostravě (1953-1955). Dalších třicet let profesního i osobního života pak spojila s Brnem, dvanáct let hrála v Divadle bratří Mrštíků (1955-1967) a nakonec byla členkou souboru Státního (dnes Národního) divadla v Brně (1967-1985). Její doménou byly postavě charakterově nejednoznačné, které přes jejich zemitý základ a obyčejnou lidskost dokázala Trýbová ztvárnit s neobyčejnou noblesou. Na jevištích dvou předních brněnských divadel hrála Trýbová řadu postav světového i domácího repertoáru. Z jejích vystoupení stojí za zmínku představení Loupežník, Jenúfa, Žebrácká opera, Majitelé klíčů nebo Babička. Filmografie Heleny Trýbové značně pokulhává za významem její divadelní práce. Až jako čtyřicetiletá se poprvé mihla na filmovém plátně v epizodní roli telefonistky ve špionážním dramatu ANDĚL BLAŽENÉ SMRTI (1966). Znovu byla filmaři oslovena až po patnácti letech a přijala účast při natáčení dnes málo známých filmů OPERA VE VINICI (1981) a MALINOVÝ KOKTEJL (1982), v nichž opět hrála nevelké úlohy. Významnější a početnější byla její spolupráce s televizí, zvláště jejím brněnským studiem. S dalšími herci brněnského Národního divadla hrála v televizní inscenaci JOSEFÍNA (1968), později pracovala na čtyřdílném televizním filmu z doby okupace LEGENDA O ŽIVÝCH MRTVÝCH (1971). Ještě v devadesátých letech se mihla v televizní pohádce SEDMERO KRKAVCŮ (1993), pak znovu ještě v několika televizních seriálech. Její filmografii uzavírá televizní film ANDĚLÉ (1998). Helena Trýbová často pracovala také pro rozhlas a účinkovala v řadě rozhlasových her. Helena Trýbová zemřela v Brně 23. prosince 2005 v den svých 81. narozenin. Rok předtím obdržela při příležitosti kulatého životního jubilea hereckou cenu Senior Prix.