Miloš Šubrt

Herec desítek epizodních rolí českého filmu Miloš Šubrt pocházel z Prahy a hereckým křestem prošel bez odborné průpravy u kočovných divadelních společností, k první z nich nastoupil v roce 1908. Na venkovských jevištích strávil čtrnáct let svého života a až po první světové válce získal angažmá na stálé scéně – v letech 1922-1925 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, jeho další štací bylo Východočeské divadlo v Pardubicích (1925-1932). Již jako vyzrálý herec a osvědčený představitel menších rolí se Šubrt vrátil do Prahy a až do svého odchodu na penzi hrál v karlínském divadle, které původně neslo název Velká opereta, po druhé světové válce pak Divadlo v Karlíně (s touto scénou byl Miloš Šubrt spjat patnáct sezón v letech 1932-1947). S příchodem do Prahy se Šubrtovi také naskytly první příležitosti před filmovou kamerou. Pro nevelkou roli bankéře jej oslovil režisér Martin Frič do filmu HEJ RUP! (1934) a tím odstartoval Šubrtovu velmi aktivní práci pro kinematografii. Jméno Miloše Šubrta dnes mnohým divákům řekne jen málo, ale jeho tvář známe dodnes z bezmála padesáti filmů, i když hrál pouze malé až epizodní role. Nevelkou postavou a specifickým zabarvením hlasu byl předurčen k drobným komickým figurkám, jaké ztvárňoval i ve filmech dramatičtějšího ražení. Již zmíněný Martin Frič mu poskytl další příležitosti ve svých filmech ŠVADLENKA (1936) nebo HORDUBALOVÉ (1937). V Burianově komedii TŘI VEJCE DO SKLA (1937) se uvedl postavou drožkáře a stejnou roli pak zopakoval v několika dalších filmech vyšších uměleckých hodnot (BATALION, 1937; DÍVKA V MODRÉM, 1939; Z ČESKÝCH MLÝNŮ, 1940). Častěji také hrál dělníky (DĚDEČKEM PROTI SVÉ VŮLI, 1939; NEBE A DUDY, 1941), sluhy nebo zahradníky (SOBOTA, 1944). Jen výjimečně se objevil v rolích výše postavených mužů, jako profesora jej můžeme zaznamenat v moralizující veselohře STUDUJEME ZA ŠKOLOU (1939), v historické komedii POČESTNÉ PANÍ PARDUBICKÉ (1944) hrál konšela (opět v režii Martina Friče). Jestliže na přelomu třicátých a čtyřicátých let hrál Miloš Šubrt až v osmi filmech ročně, po druhé světové válce se jeho práce pro film značně zúžila, což byl úděl mnohých osobností spjatých s operetním žánrem karlínského divadla. V nevelké roli se objevil naposledy v historickém dramatu O ŠEVCI MATOUŠOVI (1948); tento film měl premiéru až čtrnáct dní po Šubrtově úmrtí – Miloš Šubrt zemřel v Praze 8. března 1948 krátce před svými 62. narozeninami.