Ken Annakin

pracoval po ukončení základní školy čtyři roky jako daňový úředník. Díky sázkařské výhře odcestoval na Nový Zéland, do Austrálie a do Spojených států. Po návratu do Anglie prodával pojistky, auta a také reklamu. Na začátku války narukoval jako mechanik ke Královskému letectvu. Po zranění byl propuštěn z armády a v roce 1942 nastoupil v Boxově produkční společnosti Verity Films jako kameraman výcvikových leteckých snímků a dokumentů pro Ministerstvo informací a další instituce. Stal se asistentem režiséra Carola Reeda a později tvůrcem vlastních kr. dok. V roce 1946 ho Sydney Box, který vedl studio Gainsborough Pictures, angažoval jako režiséra hraných filmů. Annakin debutoval divácky úspěšným snímkem Jak se lidé žení, v němž představil rodinu továrního dělníka Huggetta; ta se objevila v dalších třech pokračováních. Stal se zručným režisérem kvalitní komerční zábavy (např. disneyovských kostýmních snímků z anglické historie), v níž s lehkostí střídal různé žánry. V 60. letech se prosadil jako jeden ze tří režisérů nákladné válečné rekonstrukce Nejdelší den (nominace na Cenu Cechu amerických režisérů) a bylo mu svěřeno několik dalších vysokorozpočtových filmů, v nichž využíval nové širokoformátové procesy a z nichž nejlepší byla komedie Báječní muži na létajících strojích (nominace na Oscara za scénář). Později pracoval v americké televizi a jeho filmová tvorba postupně ztrácela na významu. Na začátku 90. let natočil v autentických exteriérech výpravný životopis mongolského dobyvatele Čingischána, avšak kvůli potížím italského investora zůstal film nedokončen, ačkoliv o něj Annakin až do konce života usiloval. Za své dílo získal Řád Britského impéria (O.B.E.; 2002). Napsal autobiografickou knížku So You Wanna Be a Director? (2001, Tak vy chcete být režisérem?). -mim-, Filmový přehled 2009/6