Václav Hrabě

Český básník a textař (1940-1965) Už na střední škole propadl knihám a poezii. Začal psát básničky, hrát na klarinet a s několika kamarády založil jazzovou kapelu. Na konci padesátých let odešel do Prahy studovat vysokou pedagogickou. Bydlí v podnájmech, vystupuje na jazzových setkáních, po nocích píše. Hned po ukončení školy ho však čeká tvrdý střet s realitou - nastoupí na vojnu a současně se musí oženit, protože se má stát otcem. Na vojně si Václav schválně ničí zdraví, aby mohl být co nejvíce na marodce a uniknout ze spárů vojenského drilu. Po vojně má nastoupit na vojenskou školu. Přidělené učitelské místo odmítne a raději se živí jako pomocný dělník. Jen aby mohl zůstat v Praze. Je bez peněz, manželka se s ním rozvádí, ale všichni nadále bydlí společně na Malé Straně. Václav propadl spárům hospodských povalečů. Žije jen svou poezií a bohémskými nápady. Poté, co stopem skrz naskrz procestuje republiku se vrací za katedru, na chvíli najde práci v literární kavárně Viole, kde občas recituje své verše, a především se setkává se svým idolem Allenem Ginsbergem, který v roce 1965 přijel do Prahy. Václav připraví s Ginsbergem rozhovor a napíše o jeho návštěvě reportáž. Jen pár dní poté se vrací domů z hospody. Tento večer zářil štěstím. Konečně měl získat byt a odstěhovat se od bývalé manželky. V půl třetí v noci dorazil domů a šel spát. Pár hodin poté ukončil jeho mladý život zákeřný svítiplyn. Po jeho smrti se přátelé ujali jeho literární pozůstalosti. Vybrali z ní nejlepší verše a rozšířili je po Praze ve strojopisných kopiích. Ale až o pár let později byly vydány útlé výbory z jeho díla, v naprosto nedostačujícím nákladu dvou tisíc výtisků. Přesto se Hrabě stal legendou a nejlepší jeho verše byly zhudebněny. Reprezentativní výběr Hrabětovi poezie vyšel až čtvrt století po jeho smrti. zdroj: L. Budínský - Tragédie slavných