Pavel Vondruška

...Stejně jako moje matka, i její rodiče pocházeli z Volyně. Její otec, čili můj dědeček, byl správcem velkostatku Svatovítské kapituly. Do Volyně jsem jezdil na prázdniny. Dokonce jsem tam chodil do obecné školy. Vždycky jsem první půlrok zkusil, jestli bych školu přežil v Budějovicích, ale byl jsem takový neduživý dítě, a tak jsem raději šupajdil do Volyně. Můj volyňský dědeček byl pokrokový člověk. Zakládal v tomhle městě Sokol a Klub českých turistů. V Lenoře stál u zrodu chaty, která se jmenuje po něm-Novákova chata./1/str.39 ...Krásný studentský časy jsem zažil na budějovickém gymnáziu. Dodnes vzpomínám, jak jsme chodili na plovárnu. Já a především můj mladší brácha jsme kamarádili s JIrkou Císlerem, mimořádně nadaným člověkem.../2/str.39 /1-2, z publ. Všechny cesty vedou na jih, sepsalVáclav Malina,2000/

Na prknech Národního divadla se pan Pavel Vondruška objevil v legendární Macháčkově inscenaci Našich furiantů (s Luďkem Munzarem, Janou Hlaváčovou, Josefem Kemrem, Václavem Postráneckým a dalšími). Ztvárnil roli kapelníka. Přitom nejen že malé hudební těleso přímo na jevišti dirigoval; ještě než se začala inscenace zkoušet, jezdil se spolupracovníkem po jižních Čechách a pátral po málo známých lidových písních. Korunou jeho úsilí se stal objev nádherné písně s trochu nonsensovým textem, nyní známé jako Byl jsem na pouti dnes.