Jan Leflík

Dnes významný herec zlínského divadla Jan Leflík pochází z Brna, s nímž také spojil začátky své umělecké dráhy. Od dětství obdivoval proslulé Divadlo Na provázku, v jehož Dětském studiu od osmi let účinkoval. S divadlem zůstával ve spojení i v dalších letech, mezitím se ale vyučil opravářem trolejbusů, u této práce ale dlouho nevydržel. V Divadle Na provázku začal v roce 1990 působit jako inspicient i herec, režiséra Zdeňka Pospíšila pak následoval do Prahy, krátké angažmá v baletním souboru Hudebního divadla v Karlíně se ale dnes v Leflíkově profesním životopise vyjímá spíše jako kuriozita. Na příslušnost k přední brněnské scéně navazovaly i sporadické příležitosti v brněnském televizním studiu, hlavní roli hrál například v televizním filmu PŘÍLIŠ MNOHO DOBRÝCH ÚMYSLŮ (1991), později se objevil v některých seriálových počinech z brněnské produkce (HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA BRNĚNSKÉHO, 1998). Po úmrtí svých oblíbených „provázkovských“ režisérů Pospíšila a Scherhaufera odešel Jan Leflík do Zlína, kde přijal stálé angažmá v Městském divadle. Ve Zlíně se Jan Leflík postupem doby vypracoval v předního herce místních divadelních scén a velké příležitosti dostal již v desítkách představení. Sám si cení svých rolí ve hrách Dobře placená procházka (2001) nebo Mistr a Markétka (2005), zajímavou kreaci předvedl také v představení Elektrická puma v Divadélku v klubu (2004). Uvedení této hry sám inicioval a podílel se na ní i jako asistent režie. Řadu menších i větších rolí mu přináší klasika domácí (Naši furianti, Rok na vsi) i světová (Král Lear, Něco za něco, Višňový sad, Sluha dvou pánů), titulní úlohu hrál v Haškově Švejkovi (2009). Účinkuje také v pohádkách (O chytré princezně, Bajaja). Díky divadelnímu angažmá mimo Prahu se Jan Leflík jen zřídka dostává k úkolům před kamerou, vidět jsme jej mohli například v seriálu ORDINACE V RŮŽOVÉ ZAHRADĚ (2005), televizní kamera zaznamenala také zlínské představení ČERVENÝ A ČERNÝ (2009), které je moderní adaptací slavné Stendhalovy literární předlohy.