Charles Denner

Francouzský herec Charles Denner byl polského původu a narodil se v židovské rodině ve městě Tarnów. Již počátkem 30. let se rodiče přestěhovali do Francie a Charles Denner vyrůstal v Brive-la-Gaillarde v jižní Francii, kde se rodina angažovala v židovské komunitě. Charles odjakživa miloval divadlo a přes nepříliš velké pochopení rodičů se začal v době války připravovat na uměleckou dráhu pod pedagogickým vedením slavného režiséra a herce Charlese Dullina. Dennerových studentských výstupů na jevišti si povšiml významný režisér Jean Vilar a ten jej v roce 1949 angažoval do divadla Théâtre Nationale Populaire. Divadlo bylo pro Charlese Dennera vždycky prioritou, nicméně v polovině padesátých let byl přizván i před kameru a v průběhu následujících třiceti let natočil přes 40 filmů. Poprvé se objevil v bezejmenné epizodě zákazníka v kavárně v komedii APRÍLOVÝ ŽERT (Poisson d'avril, 1954) v hlavní roli s Bourvilem. Po několika dalších menších rolích jej do úlohy policisty obsadil Louis Malle ve slavné kriminálce VÝTAH NA POPRAVIŠTĚ (Ascenceur pour l'échafaud, 1957). První větší příležitost dostal Denner v příběhu sériového vraha odehrávajícím se za první světové války LANDRU (1962). Začal točit také pro televizi, zatímco na jevišti exceloval v klasických i moderních hrách domácího i světového repertoáru (Scapinova šibalství od Moliera nebo dílo Bertolta Brechta). Významnou položku v Dennerově filmografii tvoří spolupráce s tvůrci nové vlny, jmenovitě s Françoisem Truffautem a Claude Lelouchem, do svých filmů jej ale zvali i další slavní i méně známí režiséři. Jednu z obětí samozvané mstitelky (Jeanne Moreau) hrál v Truffautově slavném filmu NEVĚSTA BYLA V ČERNÉM (La mariée état le noir, 1967), v roli otce hlavního dětského hrdiny se objevil v dalším neméně slavném titulu PÉPÉ A CLAUDE (Le vieil homme et l'enfant, 1967). Postavou advokáta byl pověřen v oscarovém filmu Z (1969) režiséra Costy-Gavrase, Claude Lelouch jej pak obsadil do svých filmů 70. let jako DOBRODRUŽSTVÍ JE DOBRODRUŽSTVÍ (L'aventure c'est aventure, 1972) a CELÝ JEDEN ŽIVOT (Toute une vie, 1974). Již v 60. letech spolupracoval Charles Denner s J. P. Belmondem, setkali se například ve filmu ZLODĚJ Z PAŘÍŽE (Le voleur, 1967), častěji pak spolu hráli v 70. letech. Výraznou vedlejší roli tajemníka Davida ztvárnil Denner v kriminálním dramatu NÁSLEDNÍK (L'héritier, 1973), ve filmu STRACH NAD MĚSTEM (Peur sur la ville, 1975) dostal příležitost v podobě úlohy policejního inspektora. Významná byla pro Dennera další spolupráce s Claude Lelouchem a za roli v jeho filmu ZAČÍT ZNOVU (Si c'était a refaire, 1976) byl nominován na Cézara. Krátce nato točil Denner znovu s Françoisem Truffautem a v částečně autobiografickém snímku MUŽ, KTERÝ MILOVAL ŽENY (L'homme qui aimait les femmes, 1977) hrál hlavní roli nenapravitelného svůdníka Bertranda. Tato kreace mu pak vynesla další nominaci na Cézara (1978). V následujících letech hrál Denner vedlejší role v dalších filmech, jeho časté role kriminalistů nebo právníků způsobily do jisté míry personifikaci herce s určitými profesemi. Nadále se ale věnoval především divadlu, kromě pařížských scén často vystupoval na divadelním festivalu v Avignonu. Jeho posledním filmem byl muzikál ZLATÁ OSMDESÁTÁ (Golden Eighties, 1986). V polovině 80. let se Charles Denner dozvěděl, že trpí rakovinou a postupující nemoc jej donutila zcela odejít do soukromí. Od této doby tedy nehrál divadlo, nikdy se už nepostavil ani před filmovou kameru. Charles Denner zemřel v Dreux u Paříže 10. září 1995 ve věku 69 let.