Iva Volánková

Česká dramatička Iva Volánková /Klestilová/ se narodila 4. října 1964 v Brně a pochází z právnické rodiny. Již v 80. letech byla členkou Dětského studia Divadla Na Provázku v Brně a amatérského souboru Nepojízdná housenka. Po maturitě na gymnáziu v Moravském Krumlově v roce 1984 účinkovala a jako autorka spolupracovala na kolektivních hrách - scénářích v HaDivadle v letech 1985 až 1989 jako inspicientka a od roku 1989 do roku 2004. Od roku 2004 je lektorkou dramaturgie v Národním divadle Praha. Dramatická tvorba Ivy Volánkové zčásti byla publikována v časopisech Svět a divadlo, č. 2/2003 Take off; č. 6/2004 Petr Oslzlý v noci pracuje a Josef Kovalčuk taky; v č. 2/2007 Jak v sistrech listí svist; v č. 2/2008 a nástin filmového scénáře Hu is hu/, také v a A2/č. 51-52/2007, Václav Klaus sedí na opuštěném ostrově a natáčí novoroční projev/, další hry, a to Standa má problém a Paroubek je kamaRath , které byly původně části jediného dramatu Má vlast, byly publikovány v samostatném výboru Standa má problém a další malé hry pro velké SADisty v roce 2006. Následující Trilogie minach, která vyšla česky jako Minach /2004/ a anglicky v souboru českých her Czech plays: Seven new works /2009/. Iva Volánková je soustavně činná i jako publicistka: příspěvky do deníků MF Dnes, Lidové noviny a Právo. Spolupracuje s televizí, když mimo televizní pořady je i autorkou řady scénářů, např. Se srdcem na dlani /s Arnoštem Goldflamem, 2002/ a Café Proklatec /2001, rež. Karel Fuksa a Arnošt Goldflam/. Působila jako dramaturgyně a scenáristka seriálů Ošklivka Katka /2008–2009/; Ulice /od 2009/. Úzce spolupracuje s Českým rozhlasem, který uvedl její původní hry Čtvrté patro /2001, rež. A. Goldflam/ a Konec /2005, rež. J. A. Pitinský/. Do roku 2006 publikovala pod tehdy užívaným příjmením Volánková. Její dramatická tvorba má společensky kritický a silně apelativní charakter. Cíleně upozorňuje na negativní dopady konzumních prvků ve společnosti nebo na zjevný rozpad hodnot. Výrazně se zaměřuje na tvorbu her s politickým podtextem. Erkul