Vladimír Durdík

Vlado Durdík ml. se narodil v okrese Spišská Nová Ves, v roce 1949 a postupem času se propracoval mezi nejlepší slovenské herce, mezi které patřil i jeho otec Vladimír Durdík st. (1924 – 1978). Po vystudování bratislavské VŠMU (1971) nastoupil do čtyřletého angažmá v Košicích a v roce 1975 se stal stálým členem činohry Slovenského národního divadla v Bratislavě. Pro svůj chlapecký, romanticko–lyrický typ se prosadil hned na začátku a role ve filmu, to byla jenom otázka času. Jeho filmová kariéra začala v 60. letech, kdy hrál ve filmech. Přišlo 50 rolí při bratislavských pondělcích a pozadu nebylo ani učinkování v seriálech. Hrál inženýra Kašíka v dramatu Hrozba (1978), byl otcem bázlivého syna v psychologickém snímku ze školních lavic Už se nebojím (1984) anebo v roli Inženýra Tomčányho, je manželem krásné Julky, která lehkovážně plete hlavu staršímu kolegovi (Zdeněk Svěrák), v hořké komédii režiséra Víta Olmera, Jako jed (1985) a vidíme jej i v roli klienta, v psychothrilleru Holčičky na život a na smrt (1996). Větší herecký prostor dostává v Tv, v pohádkách, seriálech a v inscenacích. Filmy a seriály, které čerpají z doby Slovenského národního povstání (Poema o svědomí – 1978), Povstalecká histórie (1984), Povstání (2001). Jeho velká role jej čeká v mini seriálu Miesto v dome (1973), kde hraje Stana Repu, který je lékař a bere život vážně, nevážně, přihodí se mu úraz a má potom čas na to, aby se nad sebou zamyslel a změnou prostředí přišel k rozhodnutí, která žena v jeho životě je ta pravá, a kde je jeho místo v životě. V roce 1980 natočil Na skle malované a hrál v povídkách velice populárních Bakalářů. Učinkoval i v rozhlasu a televizi při čtení komentářů a stal se průvodcem řady tv dokumentů a v Nedělní chvilce poézie často recitoval. Je autorem memoárové knihy, Keď sa obzriem (2003), kterou dokončil před smrtí. Zemřel předčasně ve věku 54 let, a to je věk pro herce, kdy je na vrcholu hereckých možností..