Ondřej Sekora

Ondřej Sekora byl výrazný český spisovatel, žurnalista, kreslíř, grafik, ilustrátor, karikaturista a entomolog. Spolupracoval s rozhlasem, televizí, filmem i divadlem. Psal a ilustroval hlavně knihy pro děti. Jeho ilustrace byly blízké stylu animovaného filmu. Asi nejznámější jeho figurkou je Ferda Mravenec s puntíkovaným šátečkem kolem krku. Nesmíne ale zapomenout ani na Berušku, Brouka Pytlíka, čmeláka Aninku, kuře Napipi a další... Onřej Sekora patří mezi autory dětských knížek, kteří rovnocenně spojovali a rozvíjeli složku malířskou a literární. Ondřej Sekora tu sázel hlavně na vtip a žert. Svět mravenců, brouků a motýlů je polidštěn a alegorizován, občas se zapojují do děje také lidé a domácí a divoká zvířata Narodil se jako třetí ze šesti dětí v Králově Poli (dnes část Brna) v rodině odborného učitele. Otec zemřel, když bylo Ondřejovi necelých osm let a maminka se měla s tolika dětmi co ohánět, aby jim zajistila alespoň skrovné živobytí. Malý Ondřej sbíral motýly a brouky, sportoval, hodně četl a rád kreslil. Studoval gymnázium, ale koncem 1. světové války byl odveden jako jednoroční dobrovolník do armády. Maturoval proto až po válce (1919) a poté studoval práva v Brně, studií však po nepovedené státnici zanechal. V letech 1929 – 1931 soukromě studoval jako hospitant všeobecné školy pro kreslení a malbu u profesora Arnošta Hofbauera na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Výtvarnými vzory mu byli Mikoláš Aleš a Henri Rousseau. Od roku 1921 pracoval jako sportovní referent a kreslíř v brněnských Lidových novinách a tato spolupráce trvala i později, když se přestěhoval do Prahy. Kvůli židovskému původu své manželky byl ale r. 1941 přinucen svou práci opustit. Následovala vynucená válečná pauza, během níž byl nicméně podle Ferdy Marevence natočen Hermínou Týrlovou náš vůbec první loutkový film (1944). Od roku 1944 až do konce války byl pak Sekora internován v pracovních táborech v Polsku a Německu. Po válce vstoupil do KSČ a působil pak jako redaktor deníku Práce a satirického časopisu Dikobraz. Od roku 1949 přešel do Státního nakladatelství dětské knihy a od roku 1952 se živil jako volný spisovatel a ilustrátor. Stál u prvních pokusů o televizní vysílání pro děti, neoficiálně hrál maňáskové divadlo a po celé republice pořádal besedy s dětmi. V roce 1964 byl jmenován zasloužilým umělcem, ale záchvatem mrtvice téhož roku jeho veřejná činnost prakticky skončila. Zemřel v Praze roku 1967 a pohřben je na košířských Malvazinkách. Ondřej Sekora byl 2x ženatý - jeho první manželství skončilo rozvodem už po necelém roce, z druhého pochází jeho jediný potomek - syn Ondřej. Za svého života byl členem mnoha různých svazů a organizací - Národního svazu novinářů (vyškrnut 1941), Komunistické strany Československa, Svazu spisovatelů, Svazu československých výtvarných umělců a Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Málo se ví, že Sekora byl i nadšeným vyznavačam a propagátorem u nás tehdy prakticky neznámého sportu - ragby. Dokonce sepsal a nakreslil jeho první česká pravidla a později působil jako trenér a rozhodčí.