Helen Broderick

Helen Broderick byla vynikající komediální herečka se zkušenostmi z vaudevillu a jeviště, blízká přítelkyně Jeanne Eagelsové. Vypráví se, že ve čtrnácti letech utekla z domova, protože její matka (která vystupovala v operních komediích) byla zcela posedlá divadlem. Ironií osudu se ze všech lidí, které potkala, vyklubali umělci a Helen (která se koneckonců potřebovala živit) skončila tam, kde vůbec nechtěla - na jevišti. Helen začínala jako sboristka v prvním představení Ziegfeld Follies v roce 1907. Její komediální talent byl objeven zcela náhodou. V roce 1911 byla dublérkou herečky Iny Claireové v broadwayské hře „Jumping Jupiter“. Jednoho večera Claireová nemohla hrát a Helen Brodericková ji zastoupila v hlavní romantické roli. Brzy se publikum rozesmálo, když podupávala po jevišti jako slon, koulela velkýma talířovýma očima a pokoušela se svým jedinečným hlasem zpívat „Cuddle Near Me All Day Long“. Romantika už se nekonala a místo toho se změnila v populární frašku s Helen, která se nyní natrvalo usadila v hlavní roli. Nějakou dobu byla Helen partnerkou svého manžela Lestera Crawforda ve vaudevillu. Ve dvacátých letech slavila úspěchy na Broadwayi, především ve hře „Padesát milionů Francouzů“ (roli si v roce 1931 přenesla do Hollywoodu). Její nejlepší role ve filmech byly věčné kamarádky nebo garde hrdinek, které pronášely kyselé vtípky svým nenapodobitelným způsobem. Několikrát si Helen zahrála společně s Victorem Moorem, jedním ze svých předchozích hereckých partnerů na Broadwayi. Tyto role však rozhodně nepatřily k nejlepším. Nejlépe se bavila v prestižních muzikálech společnosti RKO, zejména v Pánech v cylindrech (1935) a Swing Time (1936) s Fredem Astairem a Ginger Rogersovou. Další dobrou roli dostala ve filmu Pařížský hněv (1938) (s Danielle Darrieux). Helen odešla do filmového důchodu v roce 1946 a zemřela o třináct let později v Beverly Hills Doctor's Hospital ve věku 68 let.