Tomáš Kaucký

Scénárista a režisér Tomáš Kaucký se narodil krátce před koncem 2. světové války v Praze. Zde také vystudoval divadelní režii na DAMU v roce 1962. Ve svém prvním angažmá u žilinského divadla získával první rozsáhlejší zkušenosti. V roce 1968 pracoval ve svazu venkovské mládeže JUVENA, který byl v roce 1969 zrušen. Po delší dobu byl scénáristou ve svobodném povolání. V období let 1973 – 1975 pracoval v Československém rozhlase, studio Hradec Králové jako režisér rozhlasových dramatizací. Po roce 1975 se věnoval opět divadelní režii ve svobodném povolání. Od roku 1977 působil jako režisér pražského studia Československého rozhlasu napsal řadu vysokoškolských skript jako např.: Režie rozhlasové publicistiky; Použití stereofonie v publicistických žánrech aj. Pracovníkem Československé televize, studio Praha se stal v roce 1988, kdy již jako režisér točil samostatné dokumenty, zejména o postižených lidech: Proč právě já /1988/, Kapka krve /1988/ aj. Věnoval se rovněž kulturním tématům: Třebízská pouť/1989/. Podílel se i na cyklu dokumentů Tajemství řemesel, pro který natočil snímek o práci vesnického lékaře: Pan doktor /1989/. Postupně rozšiřoval témata, kterým věnoval jako režisér i scénárista soustavnou pozornost, a to jak o ekonomickém vývoji a podmínkách podnikání: Jak nás vidí/1991/, tak i o alternativní léčbě: Homeopatie /1992/. V roce 1993 jej postihlo plošné propouštění pracovníků České televize. Stalo se tak i za okolnosti, že se jeho snímek: Památky, věc národní /1993/, zaměřený na život a práci Dobroslava Líbala, teoretika architektury, stal toho roku nejčastěji reprízovaným dokumentem. Tento film se stal podnětem pro vyšší zájem společnosti o péči a osud historických objektů. Jako scénárista a režisér ve svobodném povolání natáčel filmové dokumenty podle zájmu soukromých producentů. Nejznámější snímky z této série se týkaly především letecké technice, převážně vyráběné v České republice a dokumenty vztahující se k vojenské historii: Legenda jménem Blaník /1999/, Legenda jménem Trenér /2000/, Jak létá Kobra / 2001/, Oživené pevnosti – Československá opevnění 1939 /1997/, Československé dělostřelecké tvrze //1998/, Československá opevnění do roku 2000/1999/, Maginotova linie 1 a 2 /2000/, Německá opevnění /2002/, Polská opevnění /2003/, Atlantický val ve Skandinávii /2008/. Věnoval se natáčení i mimo svou hlavní tématiku, jako např. o balónovém létání pro TV Nova: Hejno špačků/2001/, či o srazu motorkářů ve Švédsku: Power meet /1999/ a zdravotně postižených čtyřkolkařích Jen pro statečné /2008/. Ke zdravotní tématice se vrátil filmem o fungování dětského mozku: Mozek /1997/. V letech 1995 až 1999 se v osmidílném cyklu zaměřil na hlavní česká duchovní témata: Duchovní krajina země české. Přes jistý pocit nespravedlnosti se režisér a scénárista Tomáš Kaucký externě podílel na některých publicistických cyklech: Seniorklub /1997 – 1999/, v cyklu Náš venkov snímkem: Fotbal jako tmel /1999/, Vesnice mým osudem /1999/, Reemigranti /2001/ a další. Pozornost televizních diváků vyvolal i snímek z cyklu Fenomén: Profesionální voják /2005/ a film Co vojna dala a vzala /2004/. Po čase se vrátil k dokumentům s historickou tématikou: Muži od Dunkerque /2006/, Dukla – pravda utopená v blátě /2008/ a na téma bitva u Tobruku: Písek a kyvadlová válka /2009/.