Jan F. Fischer

Hudební skladatel Jan F. Fischer byl rodákem ze severočeských Loun, za druhé světové války absolvoval studium na Státní konzervatoři v Praze (1940-1945), poté si vzdělání ještě doplnil u hudebního skladatele a dirigenta profesora Jaroslava Řídkého. Od konce čtyřicátých let se Fischer věnoval samostatné práci jako hudební skladatel, na svém kontě má desítky kompozic různých žánrů, od oper přes písně populární hudby až po filmovou hudbu. Psal skladby pro klavír, balety, věnoval se také komponování orchestrální i estrádní hudby. Významnou položkou v jeho tvorbě je scénická hudba, kterou složil pro více než osmdesát divadelních představení. Úzce spolupracoval s Národním divadlem a jeho skladby našly uplatnění v desítkách inscenací naší první scény zvláště v šedesátých letech (Smrt obchodního cestujícího, Hamlet, Veselé paničky windsorské, Jeppe z vršku, Zdravý nemocný). Prosadil se i jako autor oper (Romeo, Julie a tma, 1962). Scénickou hudbu pro Národní divadlo skládal příležitostně až do počátku 80. let. Z Fischerovy práce pro divadlo se sluší připomenout také hudební doprovod ke hře Lišák Pedro (1955), z níž pochází dobově značně populární píseň Plují lodi do Triany. Od počátku padesátých let spolupracoval Jan F. Fischer také s filmem, začínal jako autor hudby k animovaným filmům (HRNEČKU, VAŘ!, 1953). Později několikrát spolupracoval s režisérem Jaromírem Pleskotem (OBUŠKU, Z PYTLE VEN, 1955; ROBINSONKA, 1956), skládal také pro filmy Ivo Nováka (ŠTĚŇATA, 1957; HLAVNÍ VÝHRA, 1959). Fischerova hudba pro Laternu Magiku dosáhla mezinárodního uznání v rámci výstavy Expo 58 v Bruselu, v šedesátých letech byl pak dvakrát oceněn jako nejlepší autor filmové hudby (animované filmy ŠPATNĚ NAMALOVANÁ SLEPICE, 1963, PROČ SE USMÍVÁŠ, MONO LISO?, 1966). Od počátku sedmdesátých let spolupracoval s televizí a jeho hudbu můžeme dodnes slýchat z televizních seriálů BYL JEDNOU JEDEN DŮM (1974) nebo ŽENA ZA PULTEM (1977). Jan F. Fischer zemřel v Praze 27. ledna 2006 ve věku 84 let.