J.R.R. Tolkien

Profesor John Ronald Reuel Tolkien (3. 1. 1892 - 2. září 1973) byl anglický spisovatel, básník a jazykovědec, jeden ze zakladatelů a klasiků žánru fantasy. Tolkien se narodil v Bloemfonteinu, hlavním městě búrského Svobodného státu Oranžsko, v poangličtěné rodině se saskými kořeny. Jeho jediným sourozencem byl Hilary Arthur Reuel Tolkien, který se narodil v roce 1894. Rodiče, kteří oba v Jižní Africe onemocněli, se v roce 1895 ze zdravotních důvodů přestěhovali i s dětmi do Anglie, otec však své nemoci i tak podlehl. Tolkien už v brzkém mládí projevil talent na jazyky, ještě před nástupem do školy ovládal čtení, psaní a základy latiny. Jeho nadání bylo obrovské, během svého života plynně ovládl na tucet živých evropských jazyků a několik mrtvých (především latinu, starou angličtinu a starou norštinu). V roce 1900 byl Tolkien svědkem zuřivého nepřátelství, kterým příbuzní i sousedé zahrnuli jeho matku a tetu poté, co konvertovaly od protestantismu ke katolicismu. Matka se mu tehdy stala vzorem statečného žití víry, který se po zbytek života snažil následovat. Smrt matky, která zemřela na cukrovku v roce 1904, Tolkiena těžce zasáhla a smutek jej dohnal k tomu, že se ještě více ponořil do studia a jeho nadšení pro jazyky určilo jeho vědeckou dráhu. Svá studia završil v Oxfordu v roce 1915, v roce 1916 se oženil s původně protestankou Edith Brattovou, kterou předtím přiměl ke konverzi ke katolictví (později mu byla inspirací pro postavu elfí princezny Lúthien), a krátce nato byl povolán do armády. Bojoval na Somně, kde onemocněl zákopovou horečkou a v roce 1917 se vrátil na léčení do Anglie. Pro chatrné zdraví působil pak už jen v zázemí a během léčení a ve volném čase se věnoval psaní a vědecké práci. Po válce nejprve pracoval na "New English Dictionary" (dnes "Oxford English Dictionary"), poté působil na katedře angličtiny univerzity v Leedsu, kde v roce 1924 dosáhl profesury. V roce 1925 se vrátil na Oxford, kde byl nejprve profesorem staré angličtiny (1925-1945) a poté anglického jazyka a literatury (1945-1959). V roce 1959 odešel do důchodu a přestěhoval se do Bournemouthu v jižní Anglii. Tam žil až do roku 1971, kdy mu zemřela manaželka, poté se vrátil do Oxfordu, kde prožil většinu času z posledních dvou let svého života. Královna Alžběta II. ho v roce 1972 jmenovala komandérem Řádu Britského impéria. Dílo, které po sobě Tolkien zanechal, je obrovské a velkolepé a prolíná se v něm několik výrazných vlivů a motivů. Především zde bylo jeho vědecké zaměření, které mu poskytlo spoustu námětů a zdokonalilo jeho schopnost vymýšlet pro svůj svět nové jazyky a pověsti. Tuto stránku mu dále pomáhalo rozvíjet členství v neformálním univerzitním literálním klubu Inklins, který se projevoval mimo jiné silnou inklinací k fantasy (jeho členem byl mimo jiné další velikán fantasy a Tolkienův nejbližší přítel, C. S. Lewis). Druhou věcí byla Tolkienova láska k dětem (s Edith měl čtyři). Mnohé pohádky a příběhy, které napsal, byly určeny právě jim. Jeho první světově proslavené dílo, "Hobit", bylo původně napsáno na jejich objednávku. Třetím vlivem byla Tolkienova hluboká katolická víra, jejíž moudrosti, pravdy a morální zásady vpletl hluboko do svých děl, což ne každý čtenář (či divák) zaregistruje (narozdíl od Lewisovy Narnie, kde je tento aspekt mnohem nápadnější). Čtvrtým vlivem byla Tolkienova láska k venkovu a odpor k industrializovaným městům a pátým hrůzné zážitky z první světové války. Tolkien psal především pohádky a fantasy ze světa Středozemě, kterou ve své tvorbě vybudoval v propracovaný svět s vlastními legendami, jazyky (vytvořil patnáct umělých) a dějinami. Jeho prvním slavným dílem byl "Hobit", sepsaný původně na objednávku jeho dětí. Na něj navázalo Tolkienovo největší dílo, román Pán prstenů, který Tolkien hodlal původně vydat v celku, ale nakonec musel souhlasit s rozdělením na tři díly. To už bylo určeno starším čtenářům. Tolkien pak hodně pracoval na legendách a mytologii svého fantastického světa, z nich pak vznikly sbírky uspořádané a vydané jeho synem Christopherem: "Silmarillion", "Historie Středozemě" a "Nedokončené příběhy". Vliv Tolkiena na fantasy byl obrovský: přispěl k proslavení a popularizací žánru a stal se vzorem pro mnohé další autory hrdinské fantasy, někteří psali pokračování jeho příběhů, nebo je přepisovali z pohledu jiných postav. Tolkien příliš nevěřil ve filmové zpracování svých děl a zarputile odmítal dát k něčemu takovému svolení. Teprve v letech 1977-1980 tak vznikly animované filmy "Hobit" (1977), "Pán prstenů" (1978) a "Návrat krále" (1980), přičemž ale poslední dva filmy představovaly dohromady pouze nekompletní torzo trilogie "Pán prstenů". Důstojného zpracování se trilogie dočkala až v letech 2001-2003 pod režisérem Peterem Jacksonem. Tři filmy vzniklé za použití špičkových počítačových triků a exteriérů na Novém Zélandu se zařadily mezi nejúspěšnější filmy historie, "Pán prstenů: Návrat krále" s 11 Oscary vyrovnal dosud nepokořený rekord filmů "Ben Hur" a "Titanic". Série navíc odstartovala fantasymánii ve filmovém světě, když svým úspěchem hodně pomohla plánům na zfilmování Lewisovi Narnie i dalších děl.