Louis Velle

Francouzský herec Louis Velle pochází z městečka Saint-Leu-la-Foret nedaleko od Paříže a s herectvím začal bez odborné průpravy krátce po druhé světové válce. Poprvé jej diváci mohli vidět v představení Svatá rodina v pařížském divadle Théâtre Saint Georges v roce 1946, po několika dalších štacích se počátkem padesátých let pustil i do divadelní režie. Před kamerou debutoval epizodní rolí v komedii SŇATKOVÁ KANCELÁŘ (Agence matrimoniale, 1951). Během padesátých let se Louis Velle zařadil mezi představitele sympatických mladých mužů, do první ligy romantických milovníků se mu ale proniknout nepodařilo. Partnerský pár vytvořil například s Jeannette Batti v komedii OKO V ZÁKULISÍ (L'oeil en coulisse, 1954) nebo s Etchikou Choureau ve filmu NEMOŽNÝ PAN DOMOVNÍK (L'impossible monsieur pipelet, 1955), dvojroli dvou bratrů-dvojčat vytvořil v kriminálce INSPEKTOR MÁ RÁD RVAČKY (L'inspecteur aimé la bagarre, 1956). Mezitím se Louis Velle oženil a jeho manželkou se v roce 1949 stala Frédérique Hébrard (*1927), původně herečka, později především spisovatelka a scénáristka. Mají spolu tři děti. Právě s manželkou Frédérique začal Louis Velle častěji spolupracovat především v divadle, což omezilo jeho další aktivity před kamerou. Během šedesátých let jej nicméně dvakrát ke spolupráci přizval režisér Michel Deville (TO VŠECHNO KVŮLI JEDINÉ ŽENĚ – A cause, a cause, d'une femme, 1963; MARTIN SOLDAT, 1966), vidět jsme jej mohli také jako banditu Gordona v německém westernu MEZI SUPY (Unter Geiern, 1964). Mezitím navázal Louis Velle i spolupráci s televizí a začal účinkovat v seriálech. Se svým podmanivým hlasem našel uplatnění též jako vypravěč, jak u krátkých filmů, tak i u celovečerních titulů (VÁLKA JAKO VÁLKA – A la guerre comme a la guerre, 1971), působil také v rozhlase. I když se v sedmdesátých letech jako herec i režisér věnoval hlavně divadlu, spolu s manželkou napsal pro televizi seriál SLEČNA Z AVIGNONU (Le demoiselle d'Avignon, 1972), v němž si také zahrál jednu z hlavních rolí. Naši diváci se s ním mohli znovu seznámit v jiných seriálech francouzské televize jako SLAVNÉ ÚTĚKY (Les évasions célebres, 1972) nebo ZÁHADNÝ PAN DUVALLIER (L'étrange Monsieur Duvallier, 1979). I když práce pro televizi začala převažovat, dostal i několik dalších filmových rolí, které mu nabídli slavní tvůrci komedií jako Philippe de Broca nebo Jean Girault. V Giraultově režii vytvořil hlavní roli pařížského chirurga Didiera v komedii NEOHROŽENÝ (L'intrépide, 1975), která ovšem nedosáhla úspěchu jiných Giraultových filmů. Převažující práce pro televizi přetrvávala i v následujících letech, zatímco filmy točil již jen minimálně, zatím naposledy se objevil v komedii JAKO KRÁLOVÉ (Comme des rois, 1996), kterou režíroval jeho syn François Velle (*1961). Zde je na místě připomenout i dalšího Louisova syna Nicolase Velle (*1959), který se ve filmové branži prosadil jako producent, produkoval ostatně i výše zmíněný film JAKO KRÁLOVÉ. Louis Velle dosud příležitostně hraje v televizi, v divadle jej diváci mohli naposledy vidět v představení Rodinná oslava, adaptaci filmu dánského režiséra ThomaseVinterberga, v letech 2002-2004.