Lišáci

Hudební pánské kvarteto Lišáci hrálo ve 40. a 50. letech 20. století. Vezlo se na vlně popularizace hudebních těles pocházejících z tehdejšího trampského prostředí. Vnesli do učesané populární hudby romantiku a surovou neotřelost hlasového projevu. Lišáci si proto přinesli svůj název podle trampské osady, ze které pocházeli členové tělesa, ve složení: vedoucí Lubor Bora Kříž, Antonín Pečenka, Josef Schmiedt, Josef Benda a Petr Kašpar. Zpívali doprovodné vokály. Šelakové desky Ultraphonu a jiných dobových nahrávacích společností je uvádějí na nahrávkách takových orchestrů jako orchestr Karla Vlacha, Melody Boys R. A. Dvorského nebo orchestr S. E. Nováčka. Ze sólistek doprovázeli nejčastěji Inku Zemánkovou a Jiřinu Salačovou. Asi nejznámější skupinou, která vystupovala jako doprovodné i sólové profesionalizované trampské hudební těleso, byli Setleři. Jejich osud byl však šťastnější než Lišáků. Zatímco Setleři hráli ještě v 60. letech, Lišáci měli po r. 1948 omezené možnosti vystupování, až v r. 1958 kvartet Lišáků zanikl úplně.