Carla Candiani

Italská herečka Carla Candiani se před kamerami pohybovala jen deset let a natočila sedmnáct filmů, mezi nimi i několik hlavních rolí, již ve třiceti letech ale odešla do soukromí. Pochází z města Legnano na severu Itálie a původně studovala cizí jazyky, brzy ale začala uplatňovat své půvaby jako fotomodelka. V roce 1937 se přestěhovala do Říma, svými fotografiemi na sebe upoutala pozornost filmových producentů a byla pozvána na několik konkurzů. Poprvé ji před kameru přivedl režisér Mario Bonnard, který jí svěřil malou roli ve frašce DIVOKÝ SALADINO (Il feroce Saladino, 1937). V Bonnardově režii pak hrála podstatně větší roli v melodramatickém příběhu TŘIKRÁT ROZVEDENÁ (L'uomo del romanzo, 1940), který byl uveden i v našich kinech, mezitím se dostala i k první hlavní roli v adaptaci osvědčené literární předlohy HOTEL BEZ HOSTŮ (L'albergo degli assenti, 1939). Režisér tohoto filmu Raffaelo Matarazzo jí pak poskytl další hlavní ženskou roli také v dramatu KŘIŽOVATKA (Trappola d'amore, 1940). Následovaly úlohy v dobrodružných a historických titulech, například ve filmu LEV Z DAMAŠKU (Il leone di Damasco, 1942), natáčeném současně v italské a španělské verzi, hrála opět hlavní roli, objevila se také ve filmu NAPOLEON I. (Sant'Elena piccola isola, 1943). Za zmínku stojí, že v závěru války se dvakrát před kamerou sešla s českou hvězdou Lídou Baarovou, nejprve to byla komedie sourozenců de Filippových MĚ NEOKLAMEŠ (Ti conosco, mascherina, 1943), později drama JÍT SVOU CESTOU (La sua strada, 1943), které bylo ale v kinech uvedeno až po válce. Pár let po válce se pak objevila ve dvou na sebe navazujících francouzských dobrodružných filmech ROCAMBOLE (1948) a LA REVANCHE DE BACCARAT (1948), jimiž svou dráhu u filmu uzavřela. V roce 1948 se Carla Candiani provdala a jejím manželem se stal hrabě Neni Da Zara, proslulý majitel dostihových stájí a účastník četných koňských závodů. Carla od té doby užívá jméno Candiani da Zara, střídavě žije v Římě a Monaku a dodnes patří k italské smetánce.