Margaret Sullavan

Margaret Sullavan - americká divadelní a filmová herečka, natočila 16 filmů, z toho 4 v partnerství s Jamesem Stewartem. Za svůj výkon ve filmu Tři kamarádi (1938) byla nominována na Oscara, upřednostňovala však práci pro divadlo. Narodila se 16. května 1909 do rodiny bohatého makléře Corneliuse Sullavana. Trpěla bolestivou svalovou slabostí v nohou, která jí bránila v chůzi, takže se nemohla stýkat až do svých šesti let s ostatními dětmi. Po zotavení se projevila jako problémové dítě. Dalo přednost hraní si s dětmi z chudší čtvrti a rodiče její výchovu zvládali těžce. Zklidnil ji až pobyt na internátní škole v Chatham Episcopal Institute. Po odchodu z institutu se přestěhovala ke své nevlastní sestře do Bostonu, kde studovala tanec. Otec jí odřízl cestu k rodinným financím, a tak si mladá Margaret vydělávala na studium jako prodavačka v knihkupectví. Na konci dvacátých let zcela propadla divadlu. Často účinkovala s tehdy začínajícím Henrym Fondou a postupně se vypracovala do předních divadel na Broadwayi. Jedno představení navštívil hollywoodský režisér John Stahl, Margaret mu učarovala svým hlasem, který měl silně chraplavý podtext a vycítil, že to bude přesně to, co potřebuje pro svůj připravovaný film Only Yesterday. Sullavan odmítla nabídku dlouhodobé smlouvy a nakonec podepsala úvazek na tři roky za plat 1,200 dolarů týdně. Ve smlouvě si vyvzdorovala dodatek, že může kdykoliv opustit filmová studia a vrátit se k divadlu. V Only Yesterday debutovala v roce 1933. Po shlédnutí prvních sestřihů se sama nad sebou zhrozila a už už chtěla použít dodatek své smlouvy. Kritikou ale byla přijata velice dobře a to nakonec rozhodlo. V roce 1936 se poprvé před kamerou setkala s Jamesem Stewartem. Film Next Time We Love nebyl sice nic moc, ale právě díky hereckým výkonům Sullavan - Stewart se zařadil mezi nejúspěšnější snímky roku. Stewart tehdy toho za sebou ještě moc neměl, ale Margaret se s tvrdohlavostí přičinila, aby byl Stewart přijat do stálého hereckého portfolia. Dokonce hrozila i stávkou. Spolu pak natočili ještě tři úspěšné filmy. V roce 1943 Hollywood opustila a vrátila se na Broadway. Již jen jednou se nechala přemluvit a v roce 1950 natočila svůj poslední film No Sad Songs for Me, kde hrála dvě postavy (matka/dcera). Kritikové nešetřili chválou, ale dalším nabídkám filmových producentů už odolala. Prvním manželem Margarety Sullavan byl Henry Fonda (1931-1933), pak William Wyler (1934-1936), Leland Hayward (1936-1948) a konečně od roku 1950 Kenneth Wagg. V roce 1955 se dvě ze tří dětí rozhodly žít s otcem. Margaret to nesla velice těžce, nervově se zhroutila a strávila dva a půl měsíce v psychiatrické léčebně. Obě děti nakonec skončily sebevraždou. Bridget se předávkovala drogami (1960) a Bill se zastřelil (2008). Margaret Sullavan od mládí trpěla vadou sluchu, ale před svým okolím to úspěšně skrývala. S přibývajícími léty se vada zhoršovala a od roku 1957 trpěla nespavostí s hlubokými depresemi. 8. ledna 1960 publicistka Nancy Seely v New York Post napsala: "Bouřlivý potlesk nadšeného publika Sullavan vnímala jako šepot bublajícího potůčku..." 1. ledna 1960 byla Margaret Sullavan nalezena v hotelovém pokoji v bezvědomí. Byla ihned převezena do nemocnice Grace New Haven Hospital, ale krátce na to v 18:00 zemřela. Bylo jí 50 let. V pokoji se našel otevřený scénář její poslední hry Sweet Love, prázdná tuba od barbiturátů, ale žádný dopis. Sebevraždě nenasvědčovalo nic, a tak koroner jako příčinu smrti uvedl otravu předávkováním nešťastnou náhodou. Za svůj přínos pro filmový průmysl má Margaret Sullavan hvězdu na hollywoodském chodníku slávy č. 1751. V roce 1981 byla posmrtně zapsána do haly slávy amerického divadla.