Jean-Marc Bory

Francouzský herec Jean-Marc Bory zaujal několika velkými postavami na stříbrném plátně v padesátých a šedesátých letech, později se musel spokojovat již jen s vedlejšími rolemi, od mládí až do závěru své umělecké dráhy se ale výrazně prosazoval v divadle. Pocházel ze Švýcarska a narodil se ve městě Noville, od dětství toužil po herectví, které také začal studovat a v devatenácti letech oznámil rodičům, že odchází do Paříže. Tady pokračoval ve studiu pod vedením významné divadelní herečky Blanche Derval a již jako dvacetiletý započal svou profesionální kariéru na jevišti Théâtre des Mathurins, první větší roli rytíře d´Aulnay hrál v Dumasově hře Věž nesleská v roce 1954. Souběžně s prvními kroky na jevišti začal účinkovat i ve filmu a debutoval velkou rolí začínajícího soudce v Cayattově úspěšné kriminálce ČERNÝ SPIS (Dossier noir, 1955). Průlomovou záležitostí pro všechny zúčastněné byl film MILENCI (Les amants, 1958) režiséra Louise Malle. Tady Jean-Marc Bory vytvořil dvojici s hvězdnou Jeanne Moreau a prestižní ceny z festivalu v Benátkách uvedly jeho jméno do mezinárodního povědomí. Přitom k roli vášnivého mladého archeologa přišel náhodou, protože Malle chtěl původně angažovat J. L. Trintignanta, ten tehdy ale vykonával vojenskou službu. Malle si Boryho vyhlédl jako divák velmi úspěšné divadelní hry Romanoff a Julie od Petera Ustinova, která se v Théâtre Marigny koncem padesátých let dočkala více než 250 repríz. Na úspěch MILENCŮ v Benátkách celkem logicky navazovala další nabídka k natáčení z Itálie a Bory pak hrál v italském válečném filmu VLCI V HLUBINÁCH (Lupi nell´abisso, 1959), pro změnu nominovaném na Zlatého medvěda v Berlíně. Ačkoliv v několika dalších filmech hrál i hlavní role, zmínku si zaslouží spíše vedlejší party v zajímavých filmech své doby jako ROZKOŠNÁ LHÁŘKA (Adorable menteuse, 1962) nebo PORTUGALSKÉ PRÁZDNINY (Les vacances portugaises, 1963), jako generál Soult se objevil také ve slavném životopisném filmu NAPOLEON (Austerlitz, 1960), po boku Brigitte Bardot a Roberta Hosseina doplnil trojici hlavních hrdinů ve filmu LÁSKA NA POLŠTÁŘI (Le repos du guerrier, 1962) slavného režiséra Rogera Vadima. Znovu točil také v Itálii a s Françoise Prévost vytvořil ústřední pár ve filmu CITOVÝ POKUS (Un tentativo sentimentale, 1963). Během šedesátých let začal Jean-Marc Bory více hrát v divadle, vystupoval na různých pařížských scénách, objevil se i na legendárním festivalu v Avignonu, připomenout se sluší jeho participaci na několika Shakespearových hrách nebo jednu z hlavních rolí ve Strindbergově dramatu Tanec smrti, které uvedlo v roce 1969 Théâtre National de Populaire. Objevil se i v dalších zásadních dílech autorů světové moderny jako byli Bertolt Brecht (Matka Kuráž a její děti) nebo Harold Pinter (Staré časy). Ve filmu hrál sice méně častěji, ale znovu se představil v několika mezinárodních projektech, například ve válečném filmu Terence Younga TROJITÝ KŘÍŽ (Tripple Cross, 1966) nebo v Bunuelově filmu SCHŮZKA S VESELOU SMRTÍ (Au rendez-vous de la mort joyeuse, 1973). Znovu se setkal před kamerou také s Jeanne Moreau, jejich další společný film VYVOLENÍ (La race des seigneurs, 1974) byl ale především sólovým vystoupením Alaina Delona. Kromě divadla a filmu začal točit také v televizi, seriály a televizní filmy začaly v jeho práci před kamerou převažovat koncem sedmdesátých let. Z jeho dalších, tentokrát již menších filmových rolí připomeňme kriminálku SOUDCE ZVANÝ ŠERIF (Le juge Fayard dit le shérif, 1977) nebo dramatický příběh ŠÍLENÁ LÁSKA (L´amour braque, 1985). V této době byl ale více vytížen divadlem, kromě Paříže a další účasti na festivalu v Avignonu často hrál ve velkých francouzských městech, například ve Lyonu, Remeši nebo Nice. V 90. letech nejčastěji účinkoval v Théâtre National ve Štrasburku, v Avignonu se objevil například v Kafkově Procesu. V roce 1993 získal Cenu Svazu kritiky za svou kreaci v Pagnolově hře Obchod se slávou. Své aktivity před kamerou i na jevišti ukončil Jean-Marc Bory prakticky současně v závěru devadesátých let. Poslední filmovou příležitost dostal jako Pilát Pontský v Delannoyově biblickém příběhu MARIE NAZARETSKÁ (Marie de Nazareth, 1995), jako divadelní herec se naposledy představil ve hře Oidipus tyran v roce 1998, opět v Avignonu. Poslední léta života trávil Jean-Marc Bory v soukromí na ostrově Belle-Ille-en-Mer u pobřeží Bretaně. Zemřel 31. března 2001 následkem infarktu, který jej zasáhl při sečení trávníku.