Pola Raksa

Polská filmová hvězda Pola (Apolonia) Raksa se narodila 14. dubna 1941 v městečku Lida, ležícím tehdy poblíž severozápadní polsko-litevské hranice. Roku 1943 se její otec náhodou dozvěděl o svém chystaném zatčení, a proto raději s celou rodinou uprchl do Němci okupovaného Polska, kde se všichni až do konce války skrývali u příbuzných. Když konečně zavládl mír a Lida se stala součástí Běloruska, Raksovi se usídlili v Leśnici poblíž Wroclawi. Pola zde vystudovala všeobecné gymnázium a po maturitě se přihlásila na Wroclawskou univerzitu - obor polské filologie a literatura. Při studiu si přivydělávala jako servírka v mléčném baru, kde ji objevil fotograf časopisu "Dookoła Świata", který s ní na místě nafotil několik snímků. Krásná tvář mladého děvčete, zdobící obálku časopisu, zaujala režisérku Marii Kaněwskou natolik, že nezkušené Pole nabídla roli ve svém chystaném filmu "Satan ze 7. třídy" (1960). Postava Wandy se tak stala Polinou debutní rolí a prvním stupínkem na cestě za slávou. Ještě téhož roku ztvárnila i Maryšku ve snímku "Skutečnost" a se studiem polonistiky byl konec. Pola přestoupila na hereckou fakultu PWSFTviT v Lodži, kterou ukončila r. 1964. Po absolutoriu nastoupila do angažmá ve Všeobecném divadle v Lodži, kde hrála až do r. 1968, kdy se přestěhovala do Varšavy. To už měla za sebou role v několika dalších filmech, jako např. "Rozwodów nie będzie" (Krysia, 1963), "Panenka z okénka" (kde se jako Hedwiga – Marysia poprvé setkala se svým budoucím hereckým patrnerem J. Gajosem - 1964), "Rukopis nalezený v Zaragoze " (Inezilia - 1964), anebo postavu Heleny ve Wajdových "Popelech" (1965). Především v SSSR ji pak proslavila titulní role Zošky z polsko-sovětského snímku "Zosja" (1967). V té době už Pola Raksa natáčela také svou nejslavnější roli ruské zdravotnice Marusji - Ogoněk v seriálu "Čtyři z tanku a pes", která jí přinesla ohromnou popularitu nejenom v Polsku, ale i daleko za jeho hranicemi. Společně s celým štábem, který se na vzniku legendárního seriálu podílel, tehdy získala Cenu ministra národní obrany I. stupně. V průběhu natáčení se mladé herečce narodil syn Marcin (1967) a krátce na to se, bohužel, stihla se svým mužem, Andrzejem Kostenkem, i rozvést. V letech 1967, 1969 a, 1970 byla tato herečka varšavského Teatru Współczesnego oceněna Stříbrnou maskou, což je cena divácké ankety o nejoblíbenějšího herce / herečku roku, dále ji roku 1974 čekal Zlatý kříž za zásluhy a později i Odznak za zásluhy pro kulturu (1979). Z jejích dalších rolí můžeme ještě vzpomenout Kamu z "Honby za Adamem" (1970) anebo Cecílii z "Árie pro sportovce-zápasníka" (1979). Postupně se však Pola Raksa od herecké profese odkláněla a více se věnovala světu módy, což se později stalo hlavní náplní její kariéry. V současné době se věnuje např. navrhování divadelních kostýmů a v několika časopisech vede pravidelné módní rubriky. Do světla filmových kamer se Pola Raksa sice zřídka, ale přece jenom čas od čas ráda vrací - prozatím naposledy si tak zahrála roli matky hl. hrdinky ve filmu "Únos Agaty" z roku 1993.