Jean Davy

Francouzský herec Jean Davy byl řadu let spjat s nejslavnější francouzskou divadelní scénou Comédie Française, uplatnil se ale i ve filmu a ve Francii je znám i jako dabér. Pocházel z pařížského předměstí Puteaux a s divadlem začínal počátkem třicátých let 20. století, nejprve vystupoval v Théâtre de l'Oeuvre a Théâtre de l'Atelier. První zkušenosti s filmem mu poskytl režisér Anatole Litvak, Davyho debutem byla menší role ve filmu z prostředí letců MODRÁ BRIGÁDA (L'equipage, 1935), o rok později ztvárnil postavu hraběte Hoyose v historickém dramatu MAYERLING (1936). V práci pro divadlo pokračoval pod režií osvědčených tvůrců jako byli Raymond Rouleau nebo André Barsacq a do širšího povědomí diváků pronikl svými výstupy v Théâtre de l'Atelier. Hlavní rolí zaujal v Dostojevského hře Bratři Karamazovi (1945, Théâtre de l'Atelier), krátce nato byl přizván do Comédie Française, kde v roce 1950 získal stálé členství. Tady se prosadil velkými rolemi ve francouzské klasice i v díle zahraničních autorů (Každý má svou pravdu), několikrát hrál v Shakespearovi (Romeo a Julie, Jak se vám líbí, Zimní pohádka), mezitím se prosadil i v režii Jeana Vilara na festivalu v Avignonu. Po válce se dostal i k větším úkolům ve filmu, velkou příležitost dostal jako komisař Chabrier ve dvou na sebe navazujících úspěšných filmech ZVLÁŠTNÍ MISE (Mission spéciale, 1946) a ZLOČINECKÁ BRIGÁDA (Brigade criminelle, 1947). Kromě několika vedlejších postav právníků hrál hlavní roli vdovce žijícího s nevlastní dcerou na starém zámku v dramatu VLČICE (La louve, 1949). Vracel se i k rolím v historických kostýmech a například jako regent Filip Orléanský se objevil ve starší a u nás méně známé verzi filmu CARTOUCHE, KRÁL PAŘÍŽE (Cartouche, roi de Paris, 1950). Stěžejní součástí Davyho uměleckých aktivit se po válce stal filmový dabing. Pro francouzskou distribuci namluvil řadu slavných amerických herců, nejčastěji to byli Charlton Heston, Robert Taylor, James Mason, Cary Grant, Gary Cooper, z evropských kolegů jmenujme italského Amadea Nazzariho. Mluvil také v animovaných filmech, v některých francouzských titulech zazněl jeho hlas v úloze vypravěče. Mimo jiné se začal věnovat i pedagogické činnosti a na konzervatoři vychoval řadu mladých adeptů herectví, kteří na něj později vzpomínali jako na osobnost velmi benevolentní k začátečníkům. Koncem padesátých let opustil Jean Davy Comédie Française a přešel k účinkování na menších scénách, například v Théâtre Hébertot, často vystupoval na různých divadelních festivalech. Z této doby jej naši diváci mohou znát v menší roli plukovníka ve filmu KRISTINA (Christine, 1958), později hrál maršála de Turenne ve slavném dobrodružném snímku ŽELEZNÁ MASKA (Le masque de fer, 1962). Před filmovou kamerou poté stál jen zřídka, v několika filmech ale zazněl jeho hlas (SPIKNUTÍ - Le complot, 1973; STAVISKY, 1974). Často ale hrál v televizi a svou filmografii rozšířil o četné seriály, adaptace divadelních her a televizní filmy. V režii významných filmařů se na přelomu 80. a 90. let objevil v několika vedlejších rolích, opět v historických kostýmech (BERNADETTE, 1988; LACENAIRE, 1990), skutečnou postavu maršála Pétaina si zahrál v televizním filmu POSLEDNÍ LÉTO (Le dernier été, 1997), objevil se i v televizním životopisném filmu BALZAC (1999). Poslední filmovou roli dědečka odehrál opět pod vedením významného režiséra (CHVÁLA LÁSKY - Eloge de l'amour, 2001, r. J. L. Godard). Jean Davy zemřel v Paříži 5. února 2001 ve věku 89 let. Dodejme, že na divadelním jevišti stál ještě den před svou smrtí ve hře Stalker v Théâtre du Nord-Ouest. Jeho manželkou byla divadelní herečka Odile Mallet (*1934).