Homér

Homér! Jméno, které je doslova synonymem klasického básnictví. Ano, řeč je o významném řeckém básníkovi, autorovi epopejí ILIAS A ODYSSEA. LEGENDA NEBO SKUTEČNOST Ačkoliv to bude znít neuvěřitelně, o tom, že opravdu existoval, není jediný důkaz. Slavné eposy tedy mohl napsat někdo zcela jiný, ale bylo by skoro hříchem nevěřit v Homérovu existenci. Přesto je jeho původ založen spíše na legendě, podle níž se prý narodil jako nemanželské dítě ženě jménem Kreitheis. Kdo byl jeho otec, o tom legenda nevypráví. Jeho původní jméno prý bylo Melésigenés, tedy narozený u řeky Melésu. Za jeho rodiště bývá však označováno více míst, např. Athény či ostrov Chios. S největší pravděpodobností žil (pokud opravdu žil) Homér v 8. století před Kristem, i když někteří vědci se domnívají, že to bylo ještě dříve. PŮVOD JMÉNA Jméno Homér (řecky Homéros) má znamenat „nevidící“. Podle tradované legendy byl Homér slepý a často se tradovala pověst o tom, že Homér byl slepý pěvec, který putoval krajem v doprovodu chlapce, jenž mu ukazoval cestu. To si ovšem odporuje s faktem, že šlo o vzdělaného člověka s nespornými znalostmi řecké aristokratické společnosti. SLAVNÉ EPOSY I když existence Homérovy osoby je předmětem dohadu vědců, dochování nádherných eposů ILIAS a ODYSSEA svědčí o kráse starověkého básnictví a bohatství iónského jazyka, jehož archaická podoba v eposech převládá. Zprvu byly tyto eposy tradovány ústním podáním, později byly sepsány více básníky. Je pochopitelné, že od původní verzí došlo jistě k mnohým odchylkám, a proto je o to těžší určit, zda jejich autorem je jeden a tentýž člověk. Kdy však došlo k prvnímu písemnému záznamu eposů, není jisté. Vzhledem k jejich délce (dohromady čítají skoro 28.000) veršů, je velmi nepravděpodobné, že byly zapsány zcela přesně. V 6. století př. n. l. zřejmě ale už jejich písemná podoba, která se tradovala do dalších dějinných období, již existovala. O čem eposy vypráví, je velmi známé. ILIAS je vylíčením desetiletého obléhání města Tróje v Malé Asii řeckými vojsky a její následné zničení za pomocí lsti, tvz. „danajského daru“ v podobě trojského koně. Ten, kdo vymyslel dutý úkryt pro řecké vojáky v útrobách dřevěné koňské figury, se jmenoval Odysseus. Byl ithackým králem. Mimo domov strávil celkem 20 let. První polovina se týkala obléhání Tróje, dalších deset let pak putoval na rodnou Ithaku ke své ženě Penelopé a synovi Télemachovi, jehož opustil v době, kdy byl chlapec novorozenec. Boj s přírodními živly, ale zejména s řeckými božstvy, představují pro Odyssea těžká úskalí a životní zkoušky, stále však vítězí touha spatřit rodnou zemi a svou rodinu. O jeho osudech vypráví druhý epos s názvem ODYSSEA. ZAJÍMAVOST Trója, zvaná též Ílion či Ílias, byla považována celá staletí za pouhou legendu. To však nebyl názor německého archeologa Heinricha Schliemanna, jenž celý svůj život zasvětil touze objevit pozůstatky Tróji a dokázat, že opravdu existovala. Podle Homérových veršů se vypravil do Malé Asie (území dnešního Turecka) na pahorek Hisarlik, kde začal kopat. Ve 2. polovině 19. století se po měsících usilovné práce Schliemanových dělníků začala rýsovat skutečnost – byly objeveny základy starého města, dokonce v několika vrstvách! Jak prokázal pozdější výzkum, zřejmě byla skutečná Trója opravdu vypálena, o čemž hovoří i Homérův epos. Ať již tedy Homér existoval či nikoliv, jeho odkaz nejen literární, ale vlastně i dějepisný, přetrvává. Zpracováno s využitím těchto publikací: NOVOTNÝ, Tomáš: 100 + 1 světoznámých mužů, vydal Mayday, Pardubice, 2007, ISBN: 80-86986-28-4 HART, Michael H.: 100 nejvlivnějších osobností dějin, Knižní klub, Praha, 1994, 1. vydání, ISBN: 80-7176-083-8