Jaroslava Bobková

Představitelka kudrnaté kadeřnice Jitky z Discopříběhu - Jaroslava Stránská (1969) pochází z Prahy a paradoxně v době její největší filmové slávy ji postihly kruté rány osudu. Už ve škole si ji filmaři vybrali do menších rolí ve filmech Nebojte se na Česnečce (1980) a Den velkého ticha (1980). Umělecký svět jí zřejmě učaroval a dospívající dívka se vrhla na studium Státní pražské herecké konzervatoře, obor hudebně dramatický. V necelých sedmnácti letech dostala od režiséra Jaroslava Soukupa (1946) nabídku na jednu z hlavních rolí v hudební komedii Discopříběh (1987), kterou nejprve odmítla, ale poté přijala. Jak sama později přiznala, moc se jí do role hodné kadeřnice, bezmezně obdivující kominického učně Jirku nechtělo, protože měla vypadat ne příliš atraktivně (proto ta podivná trvalá), ale vysoká návštěvnost v kině a popularita snímku ji přesvědčily i k natáčení druhého, neméně úspěšného pokračování. Kariéra se nadané dívce pěkně rozjela, poznala i příjemného mladíka, se kterým se vzali a v téměř dvaceti letech se jí narodila dcerka Jana. Osud si však s mladou maminkou tragicky pohrál - téměř půlroční holčička zemřela na SIDS (Syndrom náhlého úmrtí kojence), manželé tuto tragédii neunesli a rozvedli se. Jak se později ukázalo, další děti už mladá žena mít nemohla. Během následujících necelých dvou let přišla Jaroslava o všechny blízké - otec zemřel na rakovinu hrtanu, smrt bratra, který byl o 16 let starší, je dodnes zahalena tajemstvím. Nakonec ji navždy opustila i maminka, které selhaly všechny orgány. Příliš mnoho neštěstí na mladého člověka, který se má radovat ze života. Je neuvěřitelné, že taková tragédie se nijak nepodepsala na jejím profesionálním výkonu v pokračování úspěšného snímku Discopříběh 2 (1991), ale zřejmě hodně práce pomohlo herečce dostat se z nejhoršího. V dalších letech však příležitostí ubývalo a většinou šlo o role vedlejší - Život na zámku (1995), Byl jednou jeden polda III (1999) nebo propadák Jak ukrást Dagmaru (2001). Osudem zkoušená herečka se realizovala i v Národním divadle, v Divadle Na zábradlí, v divadelním studiu Osma či v Divadle Broadway, účinkovala v mnoha dětských představeních a pohádkách. Začalo se jí dařit i v osobním životě, když poznala současného přítele, se kterým žije již mnoho let a pomáhá mu s výchovou dcery, se kterou jsou kamarádky. Až na prahu čtyřicítky dostala nabídku režiséra Basira Arichtěva (1976) zahrát si v retro seriálu Vyprávěj (2009). A v posledních letech ji mohou příznivci českých detektivních seriálů vidět v Policii Modravě (2011), kde ztvárnila blonďatou policistku Lucii Krásenskou.