Hana Kvapilová

...v roce 2001 pražské Divadelní noviny, připomínaly po celý rok rozsáhlými texty velké osobnosti naší činohry minulého století, nepovažovaly za nutné zařadit i jí do svého výběru. V tu dobu už totiž i u nás zvítězila koncepce komerčního herectví. Herci už také většinou delší dobu neaspirovali mít zřetelný podíl na koncepci inscenace a ochotně plnili příkazy režisérů... /František Černý-Portréty pražských herců,2002, str.22/

Charakteristika Hany Kvapilové: ...Namísto oslnivě krásné salonní krasavice pozdně romantického divadla, oddávající se lásce a flirtu, přicházela na jeviště žena, okouzlující diváky svojí přirozenou mánesovskou krásou, která s velkou opravdovostí prožívala všední problémy života./1/ ...V inscenacích spíše intimně ztišených než sytě vytvořených do prostoru jeviště kreslila všemi prostředky, jž měla k dispozici, tedy komplexně, jemné studie duševních stavů žen. ..tžvořila spíše pastelové portréty. Její hlas chvílemi i tichl, v hlasovém projevu umělkyně měly místo i zámlky a paouzy, některá místa hrávala bez slov. Začala programově pracovat i s podtexty./2/ /1-2, František Černý-Portréty pražských herců/2002/str.19-21