James Agee

Záhy přišel o otce, který zahynul při banální dopravní nehodě, když se vracel z návštěvy u svého umírajícího dědečka. Jamesi Aggimu, který se narodil 27. listopadu roku 1909 v městě Knoxville, stát Tennessee, bylo sotva šest let. Když jej tato ztráta postihla. Další část svého života prožil po internátních školách, až se dostal do mnichy řízené chlapecké konzervatoře. Zde si jeden z mnichů uvědomil, že James je jiný, nežli ostatní chlapci, když se zajímal o literaturu a sám se snažil pronikat do podstaty tvorby poezie. To pomohlo Jamesovi Agee k přijetí na prestižní Exeter Academy v Nové Anglii a následně až ke studiu na Harvardské Univerzitě, které ukončil v roce 1932. Literární dráhu odstartoval jako reportér časopisu Time a Fortune. V roce 1934 vydal svou první sbírku básní Permit Me Voyage /Dovolte mi cestovat/. Po roce 1936 pracoval jako filmový kritik v novinách New York Times a The Nation. Ještě jako zaměstnanec časopisu Fortune byl vyslán k získání podkladů pro napsání reportáže o ožebračených pěstitelích bavlny v Alabamě, ale k jejímu vydání nedošlo a bylo nakonec potlačeno. Po této zkušenosti se nevzdal a dosáhlo jejího knižního vydání s fotografiemi Walkera Evanse pod názvem Let Us Now Praise Famous Men /1941, Chvalme nyní slavné muže/. Knihy se prodala v té době asi šest set svazků a pak byla pro příliš sociální program stažena z knihkupeckých prodejen. Agee se vyznačoval v této době jasnými levicovými názory a to mu ublížilo u širší čtenářské veřejnosti. Ve čtyřicátých letech pracoval také v Holĺywoodu a je podepsán pod scénáři Africká královna /1951/ a Noc lovce /1955/. V této době se postupně začal Agee stávat závislým na konzumaci alkoholických nápojů. Souběžně jej deptaly požadavky producentů na změny ve scénářích, a proto odešel z Hollywoodu. James Agge v sobě nesl celoživotní trauma ze ztráty otce, z let prožitých po internátech a také z celoživotního pocitu, že byl již v dětském věku odvržen svou matkou. Agee se doslova umrtvoval alkoholem. Pustil se ještě do psaní autobiografického románu A Death in the Family /Smrt v rodině/, který pouze byl pouze rozepsán, ale již jej nedokončil. V roce 1957 byl literárně rekonstruován a posmrtně vydán. Příběh osiřelého dítěte, viděný jeho očima, byl oceněn udělením Pulitzerovy ceny pro rok 1957. James Agee se mimo alkohol stal závislým na kouření. Známým bylo i jeho toulání a sukničkářství. Při cestě taxíkem v ulicích nočního New Yorku v roce1955 jej poprvé postihl masívní srdeční záchvat. Zdálo se, že se polepší a povede klidnější život. Při cestě na jedno z kardiologických vyšetření jej však postihl poslední a konečná zástava srdce. V té době byl Agee potřetí ženatý a stal se krátce před smrti otcem. James Agee zemřel v New Yorku 16. května roku 1955 ve věku nedožitých 46 let. …Agee zjistil, že jeho příjmení pochází zkomolením francouzského sousloví „Já nevím“. To jej vedlo k slavnému výroku: „Všichni se sami sobě tolik vzdalujeme…Cestu domů už nikdy nenajdeme.“ Erkul