Bruce Davison

Otec byla architekt a hudebník, a matka sekretářka, když mu byly tři roky, jeho rodiče se rozvedli. Hrál už ve školních představeních, v roce 1966 hrál poprvé na velkém divadle a už o dva roky později účinkoval na Broadwayi. Poprvé se na plátně objevil jako Dan v dramatu Last Summer (1969) a díky němu získal hlavní roli Simona v dramatu The Strawberry Statement (Jahodová proklamace, 1970). Rok na to vystřihl titulní roli v kultovním hororu Willard (1971). Do konce 70.let hrál už jen ve dvou významnějších filmech, a to ve westernu Ulzana's Raid (Ulzanův nájezd, 1972) s Burtem Lancasterem a drama Short Eyes (1977). Proto se také více specializoval na divadlo, kde získal cenu kritiků za hru Streamers (1977), a televizi, kde se prosadil jako Orin Mannon v dramatu Mourning Becomes Electra (1978), Dean Torrence v biografii Deadman's Curve (1978) a Anton Reiker v dramatu Summer of My German Soldier (1978). I v 80.letech podával dobré výkony na divadelních prknech. Na plátně měl hodně vedlejších, bezvýznamných rolí, až na roli Davida v dramatu (Společník na dlouhé trati, 1990), za kterou získal Zlatý glóbus a byl nominován na Oscara. Na přelomu tisíciletí se objevil v roli senátora Kellyho ve sci-fi podle komiksu X-Men (2000) a jeho pokračování. V letec 1972-73 byla jeho manželkou Jess Waltonová. S Lisou Pelikanovou byl ženatý v letech 1986-2006 a má s ní syna Ethana (*1996). Od roku 2006 je ženatý s Michele Correyovou, se kterou má dceru Sophii Lucindu (*2006).