Elsa Lanchester

Elsa Lanchester - Sullivan anglická divadelní a filmová herečka, později americká filmová herečka, se narodila v Londýnské čtvrti v Lewishamu rodičům s českými kořeny – Jamesu Sullivanovi a Edith Lanchester. Rodiče jako volnomyšlenkáři odmítající konvence odmítali uzavřít manželství. Elsa a později bratr Waldo žili v této rodině, která přála umění a svobodnému životu. Elsa studovala balet, nebo ještě lépe řečeno tanec u slavné Isadory Duncanové v Paříži, a po vyhlášení I. světové války se vrátila zpět do Británie. Díky dvanáctileté taneční průpravě se Elsa stala průkopnicí Isadořina umění v Londýně, když začala vyučovat tanec. Elsa vystupovala v Harmony – kabaretu a díky viktoriánským baladám byla pro velký úspěch pozvána ke zkouškám hudební spol. Columbia a nahrála zde čtyři desky. V roce 1927 se poprvé setkala s anglickým hercem Charlesem Laughtonem, se kterým uzavřela manželství o dva roky později. V té době začínala nejen v divadle, ale i před kamerou a větší roli si poprvé zahrála hned vedle svého manžela v doposud nepřekonaném britském filmu – Soukromý život Henryho VIII z roku 1933, kde si zahrála jeho čtvrtou ženu Annu z Cleves. Díky celosvětovému úspěchu tohoto snímku získal Laughton angažmá v Hollywoodu, kam se oba manželé v roce 1934 přestěhovali. V divadle se Elsa Lanchesterová a Charles Laughton také se objevili v sezóně v Old Vic v letech 1933-1934, ve hrách Shakespearových, I.P. Čechova a v moderních a oblíbených hrách Oscara Wildea. Po odjezdu do USA se na divadelních prknech v rodné Anglii objevili po jednu sezonu v roce 1958 na scéně Nového divadla v Jane Ardenové. Lanchesterová byla talentovaná herečka a myslím si, že Laughton se za ni nikdy ani v nejmenším nemusel stydět. Nebyla herečka bez talentu vedle slavného muže, ale rovnocená partnerka i když představitelka vesměs vedlejších i menších rolí, a nikdy - nezahambila. Role nevěsty ve Frankensteinově nevěstě po boku Borise Karloffa, natočené v roce 1935, jí přinesla mimořádné uznání, a tím jí přinesla mnoho zajímavých ale jak už to tak bývá i nezajímavých rolí. Lanchesterová byla úspěšná především v letech 1940 a 1950. Byla nominována na Oscara za nejlepší herečku ve vedlejší roli v roce 1949 v překladu – „Přijít ke stáji“ a „Svědek obžaloby“ z roku 1957, ve kterém se naposledy objevila po boku svého muže Laughtona. Mezi její známější role patří – opět několik namátkou – Naughty Mariette – s Jeanette Mac Donald a Nelsonem Eddy, David Copperfield, Ghost from West – všechny v roce 1935. Následoval životopisný film s Laughtonem v hlavní roli slavného malíře s názvem REMBRANDT 1936, Hrozny hněvu 1938, Dámy v důchodu 1941, nebo Son of Fury – Příběh Benjamina Blacka 1942 s Tyrone Powelem 1942, a nebo povídkový film Tales of Manhattan – Příběhy z Manhattanu rok 1942. Její největší a životní rolí se stala role uklizečky v DESTINY – filmu z roku 1944, objevila se také v Big Clock 1948 s Laugtonem… Po manželově smrti v roce 1962, Elsa Lanchester pokračovala v kariéře a hrála mj. v Disneyově produkci muzikálu Mary Poppins 1964, Ta zatracená kočka! 1965 a Vražda smrtí 1976. Lanchesterová hrála od roku 1964 v televizních filmech, a byla hostem Berryho Lewise, nazpívala duet s Elvisem Presleyem v Easy Come, Easy Go z roku 1967 a hrála matku ve snímku z roku 1971 - Willard. Vydala tři písničková-westernová a country alba v roce 1950. Přesto, že byl Charles Laughton utajený homosexuál, měla ho Elsa ráda a manželství to prý bylo poměrně harmonické. Jen jí mrzelo, že neměli děti. Byla sice s Charlesem těhotná, ale při jednom filmování potratila. Elsa Lanchester zemřela v Woodland Hills v Kalifornii 26. 12. 1986 na komplikace po zápalu plic ve věku 84 let. Marta Holubová-clara.boW