Keith Richards

Myšlenky-názory-postřehy-výroky a vzpomínky Keitha Richardse: …v roce 1968 jsem u vás/pozn. v Československu/skutečně byl. Má žena Anita Pellenbergová tady točila někde západně od Prahy film Volkera Schlöndorfa Michael Kohlhaas a já se za ní přijel podívat. Museli natáčení pořád přerušovat, protože kolem stále projížděly tanky, které se tam moc nehodily, protože děj se odehrával ve středověku. Týden poté , co jsme odjeli, dočetli jsme se, že vlastně cvičení, které jsme zažili, bylo už předzvěstí okupace…/1/ …Rock´n´roll je pocit, rozpoložení ducha. Když se za něco tak nevinného začne vyhrožovat kriminálem, mlže nabýt hudba jiných dimenzí a stává se z ní velmi mocná síla. Ale je to abnormální situace. Proto také nerad používám rock´ n´roll k výzvám: pusťte toho, udělejte tamto. Jemu je vlastní spíše vnitřní síla. Nesluší mu být nošen jako prapor./2/ …Když máte s kytarou na krku překlusat sedmdesátimetrové jeviště, to je pořádnej zápřah. A navíc k tomu ještě slušně hrát…Jenže to vás právě udrží ve skvělý formě. Když to navíc děláte dost dlouho, nakonec se přizpůsobí i metabolismus./3/ …mně už to připadá někdy až nechutné. Tady dobročinnost, támhle dobročinnost, hlavně jen aby se o tom, co nejvíce vědělo. …nemám nic proti dobročinnosti, ale prostě se mi zdá, že někteří lidé si udělali z dobročinnosti docela dobrý obchod, zatímco ti, co by z ní měli mít hlavní užitek, z toho nakonec moc nevidí./4/ /1-4, Mladý svět číslo 37/1990, zaps. Roman Lipčík/.